Číslo 16 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s dirigentem.
Tomášem Netopilem.



 

 

 

 



 


Píseň Vznešeného z Metropolitní opery

Satyagraha, znamenající v sanskrtu pravdivou sílu, je opera o třech dějstvích amerického modernisty Philipa Glasse, inspirovaná indickým eposem Bhagavadgíta (Píseň Vznešeného). Na stanici Český rozhlas 3 – Vltava ji budeme moci v sobotu 19. března sledovat v přímém přenosu z Metropolitní opery v New Yorku.

Satyagraha měla světovou premiéru v Rotterdamu 5. března 1980. Krátce po amsterodamském uvedení Glassovy opery Einstein na pláži požádal ředitel Nizozemské opery Hans de Roo skladatele, aby zkomponoval „skutečnou“ operu. To znamená, aby v ní vystupovali orchestr, sbor a sólisté vyškolení tradičním způsobem operního zpěvu. Glass odpověděl na tuto výzvu dvouhodinovou zpěvohrou Satyagraha.

Philip Glass na snímku Annie LeibovitzJeho v pořadí druhá opera pojednává o významné historické osobnosti. Jako centrální postavu si vybral Gandhího (tenor) a děj se váže k období, které tento politik a myslitel strávil v Jižní Africe (1893–1914). Zobrazuje jeho boj za zrušení takzvaného Černého zákona (Black Act), který omezoval pohyb ne-Evropanů z místa na místo. Ve skutečnosti zotročoval značnou část indické komunity v Jižní Africe. Gándhí rozvinul způsob satyagrahy (pravdivé síly) – bojoval hladovkami, mírovými demonstracemi a nakonec dosáhl částečného úspěchu v boji proti nenáviděnému zákonu. Tento úspěch znamenal rovněž začátek Gandhího politické kariéry.

Pro každé dějství Satyagrahy využívá Glass nějaké historické postavy (němá role). Je to jakýsi duchovní strážce, který přihlíží z výše na pozemské hemžení. V prvním dějství, které má tři scény, je tímto symbolem Lev Nikolajevič Tolstoj; autor, který byl pro Gándího inspirací po celý život – tito dva muži si dopisovali až do Tolstého smrti v roce 1910. Ve druhém dějství, které má také tři scény, je strážcem indický básník a vzdělanec Rabindranáth Thákur. Byl jedinou žijící morální autoritou, kterou Gándhí uznával. Symbolem v dlouhém prokomponovaném třetím dějství je Martin Luther King, jehož Glass vykreslil jako druh „amerického Gándhího“. V roce 1987 Glass konstatoval, že všichni tři myslitelé – Tolstoj, Thákur a King představují minulost, současnost a budoucnost satyagrahy.

Ivan Ruml, redaktor ČRo 3 – Vltava


  Jak to vidí Ivan Kraus                 Město chrámů, katedrál a létajících mužů                 Jak to slyší Petr Pavlovský