Číslo 41 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s herečkou.
Barborou Hrzánovou.


 

 

 


 

 

 

 

 



Básníci na místech, kde se pase svět

V předmluvě k výboru z veršů Sergeje Jesenina Lyrika vysvětluje Jan Zábrana termín „selský básník“, který se zrodil v Rusku v první polovině 19. století. V závorce zmiňuje, že v české tradici se tomuto typu přiblížili Josef Jaroslav Langer, Josef Václav Sládek nebo raný Ladislav Dvořák. Politický i hospodářský vývoj na zeměkouli směřující ke globalizaci – při níž nám hrozí, co kdysi synům Izraele, a totiž že nebudeme moci jíst z výnosu své země či pít ze svých vinic – vyvolává úzkost a potřebu postavit se proti tomuto procesu nejenom kombajnem na dálnici či rozlitím mléka před ministerstvem, nýbrž také slovem.

Američan Philip Levine již v sedmdesátých letech v jedné básni vykřičel do jejího názvu: „Zvířata nám odcházejí ze života.“ S každým vymizelým rostlinným či živočišným druhem, jakož s každou dojnicí, vepřem či koněm, pod nimiž už nestahujeme hnůj a jimž nepřinášíme ještě před snídaní krmení, v nás dochází ke ztrátě citlivosti. Té citlivosti, která přivádí k přirozené posvátnosti života. Doba však pokročila a nyní se dokonce ve vesnicích samých zvedá odpor a lidé podepisují petice proti kravínům a vepřínům – tomu semeništi much a zdroji zápachu –, ačkoliv odnepaměti zateplovaly jejich obydlí.

„Telátko oblíbené, telátko baculaté...“V jedné ze svých nesčetných definicí na téma poezie Ivan Diviš tvrdí, že jde o „poslední pokus smysluplně oslovit bližního přirozeným jazykem“. Slovo „přirozeným“ přitom zdůrazňuje. Jenomže přes poezii se již od dob Vergilia převalilo nesčetné množství uměleckých -ismů, takže její slova a metafory se čas od času stávají jaksi „přeestetizované“ či „přesymbolizované“. K jejím stálým hlubinným obrozovacích zdrojům však odjakživa patřil právě svět chlévů, dvorů, pastvin... Tedy jejich dobytka, mrvy a porodů.

Zásadním, i když vnitřním tématem lyriky, která by se dala charakterizovat jako „chlévská“, je také otázka domova. A kotvou domova je – domácí zvíře, chtělo by se zvolat do dnešní spotřební společnosti, jejímž produktem je člověk věčně odbývající touhu svých dětí po ovečce... křečkem.

Druhou říjnovou neděli se do světa chlévů vypraví posluchači stanice Vltava. Literárně-hudební kompozici z textů českých a světových básníků, inspirovaných chlévem a domácími zvířaty a doprovázenou zvukovými snímky Tomáše Pálky, Vltava uvede v pravidelné řadě Souzvuk v neděli 12. října v 9.30 hodin.

Zdeněk Volf, básník



  Jak to vidí Ivan Klíma
   Fejeton
 
   Občan Kane

    Dívejte se
 
   Reportáž Pavly Jazairiové
   Téma