|
|
 Leo
Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze
Před jedním výročím
Příští rok uplyne osmdesát let od narození Anny Frankové,
židovské dívky zavražděné v necelých šestnácti letech nacisty.
Její posmrtně vydaný deník, svědectví o době hrůzy, dosáhl
světového věhlasu a sama Anna Franková se stala symbolem:
nejznámější tváří z přibližně půldruhého miliónu židovských
dětí, obětí šoa.
Až se v červenci 2009 kulaté výročí přiblíží, připomenou ho
všechna média. Já však tak dlouho čekat nebudu, protože Anna
Franková je spíše osobností trvale znepokojující než ikonou
vhodnou k tomu, aby se jednou za pět či deset let připomněla
výročním medailonem.
Že tomu tak je, by se dalo potvrdit na mnohý způsob. Putovní
výstavu Anna Franková – odkaz pro budoucnost navštívily ve
více než třiceti zemích miliony návštěvníků a stále je
vyhledávaná. Díky Vzdělávacímu a kulturnímu centru Židovského
muzea v Praze je možno tuto výstavu pravidelně shlédnout i u
nás. Existují též hojně navštěvované internetové stránky
nazvané Téma: Anna Franková. Návazné vzdělávací programy,
publikace a pracovní sešity pro studenty i pedagogy.
Společně seznamují nejen s jedinečným příběhem německé
židovské dívky, jež se až do vyzrazení skrývala s celou
rodinou v jednom amsterdamském domě, ale především představují
mocnou výzvu: Tolerance, vzájemná úcta a respekt k lidským
právům nejsou jen vnější charakteristikou demokracie, ale
především zárukou, že zase jednou nepřevládne kulturní,
etnická či náboženská zášť. K zachování demokratické
společnosti je proto zapotřebí osobního postoje každého z nás.
A protože toto všechno Anna Franková symbolizuje, nemůže
udivit, že se stala i terčem nenávistných útoků.
Byli tací, kteří se pokoušeli dokázat, že žádný deník
nenapsala, že „židovská lobby“ za něj vydává po válce
vytvořený falzifikát. Když toto historici spolu s vědci, kteří
kriminalistickými metodami deník prozkoumali, vyvrátili,
objevily se otevřené útoky. Není to tak dávno, co neonacisté
ve východním Německu veřejně spálili Annin deník. Letos v létě
zase Anna Franková rozbouřila veřejné mínění v Holandsku.
Tamní vydavatelství Boomerang totiž vydalo pohlednice, na
nichž byla známá fotografie usmívající se Anny Frankové
upravena tak, jako by dívka měla na krku typický palestinský
šátek kafija.
Poselství koláže bylo jasné: Palestinci jsou perzekvováni jako
Židé za druhé světové války. Izraelští Židé a nacisté jedno
jsou. Anna Franková, oběť nacistického antisemitismu, se tak
stala obětí nepřátelství vůči Židům podruhé, tentokrát
antisemitismu antisionistického.
Tak už to však v současném světě chodí. Anna Franková
představuje symbol utrpení, vzdoru i lidské velikosti a proti
takovým symbolům zlovolní ve světě nejvíce útočí. K nedožitým
osmdesátinám věčné dívky Anny Frankové připadajícím na příští
rok si proto přeji jediné: Aby její deník při této
příležitosti vyšel v novém vydání. A už teď mu přeji hodně
vnímavých čtenářů. |
