|
Hold české egyptologii
Není to pouze zásluha popularizační činnosti profesora
Vernera, že mezinárodně úspěšná česká egyptologie průběžně
oslovuje i domácí zájemce o tento vědní obor. Dík patří celému
Českému egyptologickému ústavu, jenž letos slaví 50. výročí
svého založení a spolu s českou mutací časopisu National
Geografic a Náprstkovým muzeem připravil expozici Objevování
země na Nilu.
Výstava (trvá do 1. února) chronologicky sleduje činnost
českých badatelů počínající obdobím, kdy ještě nemohli
konkurovat velkorysému výzkumu kolonizačních mocností. Jsou
zde představeny exponáty z původně soukromých sbírek prvních
českých egyptologů – Františka Lexy, Jaroslava Černého a
Zbyňka Žáby (cenné o to víc, že v současnosti je již zakázáno
nálezy z Egypta vyvážet). Teprve vznikem ústavu, sloužícího
zároveň jako pedagogické pracoviště FF UK, se naše egyptologie
mohla zařadit do světového bádání, rozvíjet terénní práce, a
objevovat tak prameny hmotné i písemné. Od roku 1961 až dodnes
pracují naši egyptologové na významném pohřebišti v Abúsíru,
zásadně se však podíleli i na záchranných pracích UNESCO
v Núbii před napuštěním Asuánské přehrady.
Výstava
v Náprstkově muzeu poskytuje základní informace právě o těchto
výzkumech. Jejím nejvýznamnějším prvkem je instalace objektů
pocházejících z mastaby princezny Chekeretnebtej z období
Staré říše, objevené pracovníky ústavu koncem sedmdesátých let
minulého století. Uvidíme zde též polychromovanou rakev
z pozdně ptolemaiovského přístaviště v Gamhúdu, antropoidní
rakve z ptolemaiovské éry, zlomky papyrů, torza dřevěných
soch...
Expozici tvoří část předmětová, zahrnující téměř tři sta
nálezů z výzkumů archeologických, antropologických i
etnografických (některé jsou veřejnosti představeny vůbec
poprvé, což se týká i zvláštní „podkapitoly“ historických
falz), a část fotografická, pocházející z archivů National
Geographic Society. Právě tento časopis přispěl k výročí
ústavu speciálním číslem, obsahujícím výběr historických
reportáží o nejvýznamnějších egyptských objevech od roku 1883.
Jaroslav Vanča, scenárista a výtvarný kritik |