Číslo 5 / 2009.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s hercem.
Jiřím Mádlem.

 

 

 

 

 

 

 

Dlouhá cesta ke kořenům vlastního bytí

Wo ist mein zu Hause – Kde domov můj? je název četby na pokračování ze stejnojmenné knihy Béby Winterové. Český rozhlas 3 – Vltava ji uvede v rámci cyklu Osudy (od pondělí 26. ledna, vždy v 11.30) jako příspěvek k rozhlasovému Roku Evropy.

Béba Winterová v sobě uměle vytvořila bariéru zapomenutí, neexistence země za železným plotem. Teprve na přelomu století se po svízelném rozhodování přiměla k cestě do Prahy, aby se pokusila znovu najít své kořeny...„Moje knížka nese název Kde domov můj? V 19. století to byl šlágr, melodii si hvízdali i vrabci na pražských střechách. V roce 1918, po vzniku první československé republiky, se tato písnička stala českou národní hymnou. A Česká republika se tak stala jedinou zemí na světě, jejíž národní hymnou je operetní šlágr,“ píše Béba Winterová v úvodu svých vzpomínek.

K psaní se prý přinutila proti své vůli. Později se ovšem kniha stala jejím osobním vyznáním lásky k Praze, k Moravě, k Čechám, k první domovině. „Ovšem cesta, kterou jsem k tomuto vyznání musela ujít, byla dlouhá,“ poznamenává.

Evropanka Béba Winterová se narodila před druhou světovou válkou ve Vídni. Její rodina a velké příbuzenstvo bylo směsí ze všech koutů Evropy – otec se narodil v Londýně, matka měla české předky, babička byla Francouzka. Do svých devíti vyrůstala Béba na jižní Moravě.

Jako nic nechápající dítě dvakrát prchala s matkou do Rakouska, vracela se zpátky, ztratila téměř všechny příbuzné, byla mimo jiné svědkem vraždy malého bratra, kterého zabil německý voják. Účastnila se ukrývání a pašování dvou francouzských vězňů uprchlých z Terezína, viděla vraždění českých sousedů jinými českými sousedy.

V současné době je Béba Winterová rakouskou občankou a žije ve Francii. Uměle v sobě vytvořila bariéru zapomenutí, neexistence země za železným plotem. Teprve na přelomu století se po svízelném rozhodování přiměla k cestě do Prahy, aby se pokusila znovu najít své kořeny, aby konečně našla tu část své bytosti, která jí po celý život chyběla. Ve své knize terapeuticky zformulovala to, co v ní návštěva Prahy vyvolala. Jasně si uvědomuje někdejší události, pokouší se je dodatečně pochopit a konfrontovat je s historií a dnešním českým světem.

Vzpomínky Béby Winterové z německého originálu přeložila a pro rozhlasové uvedení připravila Magdaléna Štulcová.

Alena Zemančíková, redaktorka ČRo 3 – Vltava



  O vlastenectví
  Jak to vidí Ivan Klíma
 
   Labyrinty – peklo i ráj

   Pořiďte si
 
   Hudební festival a deset kilometrů zdi
  Téma