|
|
Zestárlý čas přináší nové sebepoznání
 Málokterý
fenomén života prožíváme tak osobně, jako je čas. Po
trajektorii šípu času se nese naše světabytí od jedné
povinnosti k druhé, až najednou se jako by uzavře do cyklu a
jedinou povinností člověka je, zdá se, vrátit se v tomto
kruhovém pohybu sám k sobě. „Od rána do rána“ proběhne čas
dvěma starým manželům ve stejnojmenné hře Josefa Vinaře. Český
rozhlas 3 – Vltava ji uvede v premiéře v úterý 24. března ve
21. 30 v Klubu rozhlasové hry.
Tato cesta od začátku opět k začátku je současně cestou ze
zimy do jara, napříč časem. Muž se tajně dívá na svou vlastní
maturitní fotku. Žena tajně plete svetříky vnoučatům, kterých
jí nebylo dopřáno. Oba dva vzájemně znají tato svá tajemství,
ale respektují jejich nedotknutelnost. To, co autora zejména
zajímá, je jakou úlohu na této kormutlivé, ale nezbytné cestě
má láska. Celoživotní, zralá, láska, naplňující v posledním
úseku života před mnoha desítkami let složený manželský slib.
Debutující autor Josef Vinař, psycholog a pedagog, docent na
Divadelní fakultě AMU, ví o plynutí času své. Má za sebou
rozsáhlou práci učitelskou, je autorem teoretických studií.
Tuto svou debutantskou rozhlasovou hru napsal však až po
sedmdesátce. Říká sice, že hrdiny a jejich repliky,
ritualizující týmiž výroky každodennost do jakž takž
snesitelného stereotypu, slýchal před plot své zahrady,
posluchač ho ale bude spíše podezírat, že je slyšel sám
v sobě.
I hostující režisér, přední český divadelník Karel Kříž, už má
se stárnutím zkušenost. Snad proto se nad nesnadným textem
nedojímá, ale analyticky směřuje k jeho významovému jádru.
Smíření přináší pouze poznání, iluze jsou jen zdrojem
hořkosti. V tomto východisku si rozumí s protagonisty těchto
„manželských scén na sklonku života“ – s Ivou Janžurovou a
Iljou Rackem. Oba tyto vynikající herce mohou posluchači
slyšet v nových, překvapivých a pravdivostí dech beroucích
podobách.
Hra je jak svým obsahem, tak výkony tvůrců, kteří se při její
realizaci setkali, důkazem, že i zestárlý čas dokáže překročit
vlastní meze a odvážně, odvážněji, než by toho byl schopen
člověk zamlada, přinést nové sebepoznání.
Jan Vedral, rozhlasový a divadelní dramaturg, dramatik |
