|
|
Chudý chlapec, výhra a štěstí
Kniha indického spisovatele Vikase Swarupa Milionář z chatrče,
vydaná rovněž česky, začíná příznačnou větou: „Nedávno jsem
vyhrál televizní soutěž a teď za to sedím ve vězení.“ Její
filmový přepis od Dannyho Boyla byl nedávno ověnčen osmi
Oscary (mimo jiné za nejlepší film a nejlepší režii) a
vstoupil i do našich kin. Dojemné líčení toho, jak díky stěží
uvěřitelné shodě náhod chudý mládenec ke štěstí i bohatství
přišel, patří odedávna k oblíbeným kýčovitým historkám. Nic na
tom v tomto případě nemění ani složitější struktura vyprávění.
Se školním vzděláním se míjející protagonista – v románu
číšník, ve filmu roznašeč čaje v call-centru, zatčený pro
podezření z podvodu – během vyšetřování vypráví o svých
dosavadních zážitcích, díky nikmž dokázal v soutěži správně
odpovědět.
 Pro
filmovou podobu, obratně natočenou a do posledního okamžiku
vzrušivou, nejsou důležité odchylky od výchozí předlohy.
Podstatné je, že se filmaři přidržují původního románového
rozvrhu, a dění tak kolísá mezi hrdinovou účastí v soutěži a
vzpomínáním na ni a na předchozí, mnohdy dávné, události.
Sezení před televizní kamerou i vyšetřování v hrdinovi
probouzí často bolestnou tříšť vzpomínek.
Danny Boyle (kdysi proslavený Trainspottingem, podepsán je též
pod filmem Pláž) vytvořil předvídatelný film, který prolínáním
různých časových i významových rovin sice předstírá jistou
výlučnost, ale nezapře, že jeho tvůrce hledí na vyprávěný
příběh okouzlenýma očima cizince uhranutého malebnou bídou
velkoměstských slumů Bombaje. Proto se tak často vyskytují
průhledy do spletitých uliček či z ptačí perspektivy snímané
chudinské čtvrti jevící se pak jako mozaika pestrobarevných
střech. Vidíme zástupy (nejen) dětí, hledajících obživu mezi
odpadky na rozlehlých smetištích, nahlížíme do zákulisí
žebráckého gangu, který neváhá malé děti oslepit, aby
vzbuzovaly větší soucit. Odevšad kypí všehoschopný zločin i
bezmocná, zato brutální „spravedlnost“. Spatříme napínavé i
zábavné atrakce: nejen hrůzy kypící v indické společnosti,
bezbřehou bídu a nábožensky motivované potyčky, ale také
podvodnické hříšky nebo rozvernou jízdu přeplněným vlakem.
Přiblížení indických reálií a vnoření se do nich je strhující,
stejně jako (ne)herecké ztvárnění hemživých dětských
postaviček.
Milionář z chatrče je dílko jistě sestrojené umně. Západním
diváckým nárokům vyhovuje inscenačně, herecky i vypravěčsky a
angličtinu věrohodně začleňuje jako základní dorozumívací
jazyk. Mnozí diváci rádi přehlédnou citovou vypočítavost,
odpustí, že tvůrci obrousili či úplně pominuli kritické hrany
přítomné v předloze, třeba pochybné finanční zajištění celého
soutěžního pořadu nebo ničemnou moderátorovu minulost.
Indickou verzi soutěže Chcete být milionářem? režisér evokuje
do nejmenších technických podrobností (a nejspíš proto je
zbavena veškerých sporných jevů, které ji provázejí v románu).
Poučení zní: Nepomohou žádné výhry, žádné vnější atributy
úspěchu, pokud idea štěstí nekotví v duši. Ostatně poslední
věta románu plně v souladu s pravidly zvoleného žánru praví,
že „štěstí je něco, co musí přijít zevnitř“.
Jan Jaroš, filmový publicista |
