Číslo 15 / 2009.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s filmovým režisérem.
Pavlem Štinglem.

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Chudý chlapec, výhra a štěstí

Kniha indického spisovatele Vikase Swarupa Milionář z chatrče, vydaná rovněž česky, začíná příznačnou větou: „Nedávno jsem vyhrál televizní soutěž a teď za to sedím ve vězení.“ Její filmový přepis od Dannyho Boyla byl nedávno ověnčen osmi Oscary (mimo jiné za nejlepší film a nejlepší režii) a vstoupil i do našich kin. Dojemné líčení toho, jak díky stěží uvěřitelné shodě náhod chudý mládenec ke štěstí i bohatství přišel, patří odedávna k oblíbeným kýčovitým historkám. Nic na tom v tomto případě nemění ani složitější struktura vyprávění. Se školním vzděláním se míjející protagonista – v románu číšník, ve filmu roznašeč čaje v call-centru, zatčený pro podezření z podvodu – během vyšetřování vypráví o svých dosavadních zážitcích, díky nikmž dokázal v soutěži správně odpovědět.

Titulního hrdinu oscarového filmu Milionář z chatrče ztělesnil herec Dev PatelPro filmovou podobu, obratně natočenou a do posledního okamžiku vzrušivou, nejsou důležité odchylky od výchozí předlohy. Podstatné je, že se filmaři přidržují původního románového rozvrhu, a dění tak kolísá mezi hrdinovou účastí v soutěži a vzpomínáním na ni a na předchozí, mnohdy dávné, události. Sezení před televizní kamerou i vyšetřování v hrdinovi probouzí často bolestnou tříšť vzpomínek.

Danny Boyle (kdysi proslavený Trainspottingem, podepsán je též pod filmem Pláž) vytvořil předvídatelný film, který prolínáním různých časových i významových rovin sice předstírá jistou výlučnost, ale nezapře, že jeho tvůrce hledí na vyprávěný příběh okouzlenýma očima cizince uhranutého malebnou bídou velkoměstských slumů Bombaje. Proto se tak často vyskytují průhledy do spletitých uliček či z ptačí perspektivy snímané chudinské čtvrti jevící se pak jako mozaika pestrobarevných střech. Vidíme zástupy (nejen) dětí, hledajících obživu mezi odpadky na rozlehlých smetištích, nahlížíme do zákulisí žebráckého gangu, který neváhá malé děti oslepit, aby vzbuzovaly větší soucit. Odevšad kypí všehoschopný zločin i bezmocná, zato brutální „spravedlnost“. Spatříme napínavé i zábavné atrakce: nejen hrůzy kypící v indické společnosti, bezbřehou bídu a nábožensky motivované potyčky, ale také podvodnické hříšky nebo rozvernou jízdu přeplněným vlakem. Přiblížení indických reálií a vnoření se do nich je strhující, stejně jako (ne)herecké ztvárnění hemživých dětských postaviček.

Milionář z chatrče je dílko jistě sestrojené umně. Západním diváckým nárokům vyhovuje inscenačně, herecky i vypravěčsky a angličtinu věrohodně začleňuje jako základní dorozumívací jazyk. Mnozí diváci rádi přehlédnou citovou vypočítavost, odpustí, že tvůrci obrousili či úplně pominuli kritické hrany přítomné v předloze, třeba pochybné finanční zajištění celého soutěžního pořadu nebo ničemnou moderátorovu minulost. Indickou verzi soutěže Chcete být milionářem? režisér evokuje do nejmenších technických podrobností (a nejspíš proto je zbavena veškerých sporných jevů, které ji provázejí v románu). Poučení zní: Nepomohou žádné výhry, žádné vnější atributy úspěchu, pokud idea štěstí nekotví v duši. Ostatně poslední věta románu plně v souladu s pravidly zvoleného žánru praví, že „štěstí je něco, co musí přijít zevnitř“.

Jan Jaroš, filmový publicista


Ivan Klíma
  Komu vadí muzeum?
  Jak to vidí Jaroslav Vanča
 
   O velkém televizním vyváření

   Televizní glosář
 
   Julietta
   s Magdalenou Koženou

   Nalaďte si