|
|
 Tři
režiséři o fascinaci ženským tělem
Povídkový film Eros, jehož jednotlivé příběhy ze všeho nejvíce
připomínají vytříbená stylistická cvičení, mající zálibu v
dosti obskurních sexuálních fascinacích, natočili tři uznávání
mistři – Michelangelo Antonioni, Steven Soderbergh a Wong
Kar-wai. Zastoupeny jsou tak tři světadíly: Evropa, Amerika i
Asie. Důležitým prvkem je tu vizuální stránka, výtvarné
pojetí, které nejzřetelněji určuje výslednou podobu
jednotlivých příběhů. Titulový eros, zahalený do vědomé
banality křiklavě exkluzivního zakotvení, se tu projevuje
v polohách spíše zastřených, ba fetišistických.
První epizoda, kterou natočil již těžce ochrnutý Antoninioni
(byla to jeho poslední filmová práce), se odehrává v Itálii.
Sledujeme v ní rozhádaný milenecký pár: nic není takové, jak
by se na první pohled mohlo zdát. Antonioni se tu opět věnuje
tématu citového odcizení, avšak na úrovni již spíše
anekdotické. Romantické ladění zosobňují jak přímořské
krajinomalby, tak ubytování ve starodávných strážních věžích.
A estetizované pohledy na ženskou nahotu stěží uspokojí
případné nemravy.
 O
dvě generace mladší Soderbergh, jehož tvorba kolísá mezi
stylisticky náročnými výpověďmi a únikovými historkami z rodu
Dannyho parťáků, se ujal prostřední epizody. Natočil ji – s
výjimkou snových výjevů – černobíle a žongluje v ní
s výrazovými prostředky padesátých let. Kochá se jak groteskně
zveličenými výtvarnými atributy té doby (okenní žaluzie vrhají
mřížoví stínů na jednotlivé postavy, části postav tonou ve
tmě), tak tematickou ironizací. Za psychiatrem totiž přichází
pacient trápený obsedantními sny, ale zatímco položen na
pohovce líčí své zážitky, lékař se nenápadně snaží přivolat
pouliční prostitutku.
Soderberghův hongkongský vrstevník Wong Kar-wai v potemnělých,
zasmušilých odstínech hotelových chodeb i krejčovské dílny,
v obrazech jen segmentovitě rozzářených neonovými reklamami
blikajícími v pozadí vypráví o bizarním vztahu ostýchavého
krejčího ke své zákaznici, luxusní prostitutce. Muž nikdy
nezapomněl na první setkání s ní, a navždy jí zůstal
platonicky oddán. Režisér se plně poddal diktátu nedoslovených
významů a zámlk, o zvláštní vášni svého hrdiny vypráví cudně.
Celým vyprávěním prostupuje zvláštní starosvětskost, mohlo by
jistě posloužit jako námět k dramatu či opeře z 19. století...
Film Eros vysílá ve čtvrtek 9. července ve 23.10 stanice ČT2.
Jan Jaroš, filmový publicista |
