|
|
 Klasicky
erotický op-art
Pamětníci si vzpomenou, že v dobách socialistické cudnosti se
mohlo erotické téma ve fotografii projevovat pouze v oblasti
uměleckého aktu. V období zbytnělé prudérnosti režimu,
v letech padesátých a sedmdesátých, byl však i tento obor
nazřen tehdejšími schvalovateli coby nežádoucí, a tedy
prakticky nevystavovatelný. Když však zacílíme paměť mezi tato
desetiletí, setkáme se naopak se zlatou érou černobílého
uměleckého aktu let šedesátých. V ní pak nutně narazíme na
dílo fotografa a malíře Zdeňka Virta (1925–2008), jehož tvorba
dospěla ke svým vrcholům ve stejném čase, v němž se ve světě
prosazoval op-art coby odnož geometrické abstrakce,
obohacující ji o poznatky z optiky, fyziologie a psychologie.
Virt navíc ve svých rafinovaných op-artových kompozicích
dokázal zúročit předchozí grafické školení a spojovat v nich
erotické napětí aktu s exaktním využitím perspektivy a
ornamentu. Ačkoli byl solitérní osobností, více než jiní u nás
sledoval aktuální zahraniční op-artovou scénu (Victor
Vasarely, Jesús-Rafael Soto, Britget Rileyová).
Virtova tvorba se nejprve prezentovala žánrovými snímky,
teprve v liberálních šedesátých letech se mohl začít
prosazovat akty, jež uveřejňoval v časopisech Czechoslovak
Life a Im Herzen Europas (roku 1963 se navíc v Divadle E. F.
Buriana představil výstavou svých grafik). V roce 1967 vydalo
nakladatelství Orbis soubor patnácti fotografických pohlednic
Akty Zdeňka Virta, který byl ve své době zahrnut i do
zahraničních publikací a dnes představuje klasiku žánru a
zároveň sběratelskou lahůdku. Roku 1970 vyšla autorovi
v tehdejší NSR souhrnná publikace Zdeněk Virt: Op-art Akte,
jež je zároveň svědectvím jeho tvůrčí vynalézavosti –
fotografie upravoval pomocí nejrůznějších projekcí, rastrů a
sítí, čímž docílil jejich výjimečné vizuální čistoty.
Připomeňme, že současná výstava, uspořádaná
Uměleckoprůmyslovým muzeem (v kurátorském uchopení Jana
Mlčocha) v Galerii Josefa Sudka na pražském Úvoze, mohla být
uskutečněna díky autorově rodině, jež soubory fotografií
darovala do muzejních fondů. Navštívit ji můžete do 6. září.
Jaroslav Vanča, scénárista a výtvarný kritik |
