|
Třináctkrát
z Kudykama
V době, kdy čtete tyto řádky, již s největší pravděpodobností
nejrychlejší z recenzentů seznamují své čtenáře s tím, jak
dopadla první uvedení lyrikálu Michala Horáčka a Petra Hapky
Kudykam, jedné z nejočekávanějších divadelních událostí
sezony. Ještě než se návštěvníkům Státní opery Praha prvně
zjevila roztodivně namaškařená zhmotněná představa nájemníka
Penziónu Svět Martina, mohli z Horáčkova písňového textu o
2009 verších a 19 písních ochutnat majitelé stejnojmenného
alba, které pár dnů před premiérou hry vyšlo u Sony BMG.
Cédéčko obsahuje 13 písní (plus jednu bonusovou) a jak
množstvím skladeb, tak celkovou stopáží je nejdelším nosičem,
který kdy Horáček s Hapkou připravili. Album není pouhým
studiovým „výřezem“ z představení, vznikalo stejně, jako
předešlé tituly autorské dvojice, tedy pečlivým výběrem
interpretů pro každou z písní. Tím ideálním se v případě CD
mohli stát jak herci a zpěváci, kteří alternují v rolích, jimž
jsou dané písně v lyrikálu přisouzeny, tak umělci, s nimiž se
ve hře nesetkáme – duet Přišlo mi to vhod tu zpívají Richard
Krajčo a Jana Lota, šansonu Svatí podél cest se nejlépe
zhostila Lenka Nová z Laury a jejích tygrů, vznosnou finální
píseň Tante cose da veder‘ si můžeme dopřát jak v podání
nejmladšího z Kudykamů Vojtěcha Dyka, tak s hostujícím Karlem
Gottem.
Podstatná
část z prezentovaných skladeb, z nichž jen tři známe už ze
starších projektů Hapky a Horáčka, je ovšem nazpívána
představiteli příslušných rolí. A mezi nimi najdeme skutečné
objevy. Z těch nejvýraznějších uveďme slovenskou muzikálovou
herečku, ale především uhrančivou šansoniérku Lucii Šoralovou,
nebo člena hradeckého Klicperova divadla Jana Sklenáře,
výjimečně přesného v dramatické verzi kdysi Kocábova Smíchu z
vedlejšího pokoje. Jak už to v případě Horáčkových a Hapkových
projektů bývá, ani na albu Kudykam ale není primární technická
dokonalost interpretace, daleko spíš se tu sází na výraz. V
tomto ohledu uchvátí další dva z tria divadelních Kudykamů –
fatální Karel Dobrý ve Štvanici a dryáčnický Csongor Kassai v
rytmické hříčce Člověk je rodem tanečník. Co do přesvědčivosti
jim zdatně sekunduje František Segrado v Rozeznávám, známé z
dávného podání Richarda Müllera.
Album Kudykam nabízí hodně výjimečných výkonů (nejde jen o
zpěv, texty a hudbu, obdiv si zaslouží třeba instrumentace
Ondřeje Brzobohatého); zda písně obstojí i v jevištním
provedení, nechť prověří každý sám. Pokud ovšem sežene
lístky...
Milan Šefl
Foto 2media.cz |