|
František
Koukolík, neuropatolog
Prstíček druhý, prstíček čtvrtý
Nahlédneme-li do dějin a učebnic ekonomie, valí se z nich
ekonomická racionalita v matematických šatičkách. Zřejmě
proto, aby byla působivější. Bohatá ošklivá děvčátka si ze
stejného důvodu navlékají drahé róby. Ekonomicky racionální
jedinec před každým činem váží čas, cenu, náklady, námahu,
peníze, vklad, výdaje, útratu, ztráty neboli cost na jedné
straně, zatímco blaho, dobrodiní, prospěch, přínos, výhody,
užitek jsou na opačné misce vah, to je benefit. Na druhu činu
nezáleží: nákup automobil stejně jako vytunelování banky.
Ekonomicky racionální jedinci dokáží své akce seřadit podle
přednosti, jsou dokonale informovaní, chytří, sobečtí
individualisté a mají na uvažování dost času. Jsou poněkud
mýtický homo economicus, něco mezi kalkulačkou a psychopatem.
Jenže to může být všechno docela jinak – alespoň u těch
nejdravějších, co dokáží zbohatnout nejrychleji. Je méně
známo, že v průběhu některých fází nitroděložního vývoje
vyrábějí varlátka budoucího chlapečka tolik mužského
pohlavního hormonu testosteronu kolik ho vyrábí pohlavně zralý
dospělý muž. Stojí za tím asi tak 500 milionů let staré geny
kontrolující jak vývoj pohlavních žláz, tak končetin.
Testosteron budoucího chlapečka doslova vytesává jako sochař
sochu: tvoří mu mužský mozek, ovlivňuje budoucí imunitu a
tvaruje končetiny. Kromě jiného prsty na rukou. Z nich je
měřítko: čím menší je poměr délky prsteníčku k ukazováčku, tím
víc byl chlapeček a jeho mozek v průběhu nitroděložního vývoje
pod testosteronovým vlivem. Takto ovlivnění lidé mají vysokou
míru sebedůvěry, milují riziko, jsou vytrvalí, bdělejší a na
podněty reagují velmi rychle. Což se prokázalo u úspěšných
fotbalistů, basketbalistů a lyžařů: mají totiž testosteronem,
kterého se jim dostalo bohatě před narozením, vysoustruhované
mozky tak, že se i při v dospělosti chovají poněkud
hypermužsky i při normálních hladinách tohoto pohlavního
hormonu.
Skupinku vědců napadlo vydat se mezi ty mladé londýnské
burziány, kteří vedou nejriskantnější kšefty. Nejúspěšnější
dokáží nasekat i víc než 6 milionů dolarů ročně. Je to divoké
zaměstnání. Na rozhodování je také jen pár sekund. Vyžaduje
trvalou špičkovou pozornost, pohybovou obratnost, schopnost
okamžité reakce bez velkého dumání. Vědci se vyptali se na
poměr jejich zisků a ztrát. Porovnali ho s kolísáním akciových
trhů. A hle: čím úspěšnější kšeftsman, tím menší poměr délky
prsteníčku k ukazováčku. Ekonomická racionalita? Kdepak.
Soubor biologických znaků táhnoucích se posledních dejme tomu
půl miliardy let.
Vsadím se, že v minulosti byli tihle pánové všemi druhy
loupeživých rytířů co je svět znal. Úspěšní získali říši.
Jindy dopadli jako rytíř Pancíř. Jeho Veličenstvo, císař Karel
IV. mu nejprve vlastnoručně udělilo zlatý řetěz za hrdinské
kousky. O něco později mu za loupežení stejně vlastnoručně
dalo na krk oprátku. Veličenstvo svůj čin osobně zdůvodnilo:
„Tady se neloupí“. Od těch dob však další Otec vlasti není
znám. |