|
Rudolf
Křesťan, publicista
Věštím z koule
Donedávna jsem pokládal koulování za poslední zimní radovánku,
která se neproměnila v oficiální sportovní odvětví. Zábavné
házení sněhem se zatím obešlo bez trenérů, sponzorů a
vrcholových soutěží. Bez rozhodčích a výrobců sportovních
potřeb. Bez kurzových sázek, dopingu a fanoušků včetně tvrdého
jádra. Taky bez masérů a klubových funkcionářů neboli
bafuňářů.
Zdá se však, že záhy bude všechno jinak.
Od roku 2007 začíná být v německém zimovisku Winterbergu
novodobou tradicí mezinárodní mistrovství v házení sněhových
koulí. V loňském roce se ho zúčastnilo už dvaatřicet mužstev.
Zvítězili borci z porýnského klubu Aua. Trénovali šest týdnů
v kryté hale za pomoci tenisových míčků. Soutěž je vyřazovací
a rozhoduje počet zásahů. Ty zatím nejsou dokládány
elektricky, jako je tomu u šermu, ale umím si představit, že
někdo už na tom usilovně pracuje.
Možná jsem nemístně nostalgický ve vzpomínkách na klukovské
koulování „jen tak“, ale zdá se, že i zde už je nakročeno
k takzvanému vrcholovému sportu. Pravda, zatím měla dosavadní
mistrovství ve Winterbergu do značné míry recesistický a
rozverný charakter, ale jak dlouho ještě?
Když jsem pátral po podrobnostech kolem tamního soutěžního
koulování, jež má letos proběhnout počátkem března, zjstil
jsem, že už bude sponzorováno. A že jsou upřesněna pravidla.
Bude se házet 2 x 3 minuty, v polovině změní mužstva své
strany. Náhradníci nejsou povoleni. Přešlap vymezeného sektoru
je postihován trestnými body. Povinná je helma a stejně tak
ochranné brýle a rukavice. Minimální věk: 16 let. Startovné 20
euro.
Velikost házených koulí zatím určena není. Umím si představit,
že i k tomu může časem dojít. Stejně tak i k upřesnění
vlastností užívaného sněhu. Předpokládám, že bude
upřednostněna hmota soudržnější. Nikoliv takzvaný volný sníh,
k jehož specifikaci patří „pohyblivá sněhová zrna bez vazby na
sousední zrna, a to s přirozeným úhlem sypavosti 47°“.
Neprohádám, že někdo z výrobců sportovních rukavic už nyní
vyvíjí jejich speciální podobu pro tento účel. Soudě podle
fotek, které jsem viděl, používaly se zatím různé rukavice,
nijak speciálně tvarované. Určitě by se daly vymyslet extra
zaměřené pro daný účel. Třeba ve tvaru kleští, jimiž se nabírá
zmrzlina.
Jiný výrobce už možná konzultuje s oděvními vývojáři, jaké
vlastnosti by měly mít bundy stoupenců tohoto sportu.
Nepochybně by měly být nejen nepromokavé, nýbrž i
nárazuvzdorné. V jedné ze zpráv o loňském winterbergském
mistrovství jsem zjistil, že při tamním měření rychlosti
vrhaných koulí bylo zaznamenáno, že některé z nich dosahovaly
až fofru 100 km/hod.
Jako inspirativní pro podnikatele se jeví i možnost vyvinutí
speciálně zaměřené techniky pro umělý sníh na koulování. Tedy
pro případ, že by někde nebylo dost přirozeného. Odhaduji, že
pro daný účel by nebyla zapotřebí energeticky náročná děla,
stačila by miniaturnější sněhová dělíčka.
Také v politice by se dalo čerstvě vzniklého sportu využít.
Nebylo by od věci, kdyby nějaká nová strana vstoupila do voleb
s lákavým heslem: „Nechceme házet bláto, nanejvýš sněhové
koule!“
Možná předbíhám dobu, ale mnohé ze sportů, které poutají zájem
veřejnosti i obchodníků, začínaly také nenápadně. Třeba ženský
hokej, o kterém jsem před časem hovořil v rozhlasovém nedělním
Dobrém jitru. Když jsem uvedl, že už je nějaký čas olympijským
sportem, část posluchačů byla udivena. Natož když jsem se ve
vysílání zmínil, že vloni při olympijské kvalifikaci porazily
slovenské hokejistky své bulharské soupeřky výsledkem 82 : 0!
Spolehlivým ukazatelem vývojových trendů bývají počítačové
hry. Ověřil jsem si, že na několika z nich už se hází
elektronickými sněhovými koulemi. Taky jsem to zkusil, i když
ne moc úspěšně. Ale faktem je, že mě při tom nezábly prsty.
Taky mě potěšilo, že ve srovnání s jinými počítačovými hrami
se v téhle střílí jinak než samopalem.
Pustím-li fantazii ještě dále na špacír, už vidím lobbisty,
kteří se snaží u Mezinárodního olympijského výboru prosadit
zařazení této disciplíny na některé z budoucích zimních her. U
nás doma možná už někdo v Liberci uvažuje o možném mistrovství
s náležitou dotací. Lze očekávat, že koulovací myšlence by
mohl být nakloněn bývalý premiér, přezdívaný chlap s gulami.
Jestliže se koulování opravdu stane novým společenským
fenoménem, očekávám, že televizní kamery nám přiblíží i
prezidenta republiky, milovníka sněhu, při nějaké té trefě.
Nevylučuji však, že vznikne zapeklitá otázka pro jeho
ochranku, zda kromě toho, že bude sám koulovat, může být i
koulován.
Ty tam budou časy, kdy děti po sobě házely jen tak ze špásu a
pro radost. Některé z nich – podporovány cílevědomými rodiči –
začnou možná už v dohledném budoucnu usilovně denně trénovat.
Budou objíždět vzniklé regionální turnaje v naději, že obstojí
i v soutěži celostátní. A pak: hurá do světa do finančně
zajímavého profesionálního angažmá!
Bude-li k životu špičkových házečů patřit soustředění někde na
Špicberkách, dodávám, že i já jsem v dětství na úpatí zimních
Krušných hor potřeboval při koulování náležité soustředění:
abych se trefil. |