|
I ta největší opice si zaslouží soucit
Zápolení s obrovitým lidoopem King Kongem se dočkalo několika
filmových verzí, v televizi jsme viděli jak první z roku 1933,
ještě černobílou, ale trikově již mimořádně nápaditou, tak
druhou ze sedmdesátých let, která se přimkla více k jímavému
melodramatu nežli hororu. A v sobotu 24. dubna večer na Primě
spatříme podobu nejnovější: ujal se jí Peter Jackson, věhlasný
zejména Pánem prstenů. Věrně se přidržuje děje nejstarší
verze, dokonce zvolil i totéž dobové zakotvení, ovšem
jednotlivé zápletky prodlužuje a rozšiřuje.
Namísto uhrančivě irreálného prostoru, kdysi vytvářeného
masivně nasvícenými nočními sceneriemi, Jackson ovšem
„dokumentárněji“ upřednostnil pochmurné, zavlhlé a slizké
prostředí, zastíněné všudypřítomnou džunglí, kudy jen zřídka
pronikne sluneční svit. Přírodní scenerií prostupuje starobylá
kamenná architektura, jakoby vytvořená dávno zaniklou
civilizací a rozesetá po celém ostrově.
Režisér měl k dispozici nejmodernější trikové vymoženosti,
takže mohl stvořit sugestivní iluzi téměř čehokoli. Vyprávění
otevírá mozaikovitá obhlídka doznívající hospodářské krize –
vidíme fronty na polévku pro chudé, děti hrající si v prachu
zanedbaných cest i stavbu mrakodrapů, kdy se dělníci
bezstarostně pohybují v závratných výškách. Do tohoto koloritu
jsou zasazeny osudy začínající herečky Ann (Naomi Wattsová),
která po propuštění klesá na dno bídy. Kdyby se náhodně
nesetkala s umanutým, policií dokonce hledaným režisérem
Carlem (Jack Black), jenž navzdory všem potížím chystá film z
exotické přírody, bůhví, jak by odvíjely její další osudy.
Film, napěchovaný trikovými atrakcemi, souběžně rozehrává dvě
dějové pásma – jednak rovinu „krásky a zvířete“, neboť dívku
veleop unese, ježto se do ní zamiloval, jednak strastiplné
putování zachránců. Jen několikrát se obě dějová pásma
protnou: snaha vysvobodit Ann pokaždé King Konga rozzuří,
takže své pronásledovatele nejprve svrhne do propasti (kde
zápolí s obludnými stonožkami, kraby a podobnými stvůrami – v
původní verzi byla tato sekvence vystřižena), později mu v
pomstě zabrání jen útok obřích netopýrů a nakonec se rozezleně
žene až k mořskému břehu. Ještěže na lodi se skrývaly
dostatečné zásoby uspávacího chloroformu...
Jan Jaroš, filmový publicista
|