|
Věra
Nosková, spisovatelka
Na tváři lehký žal, hluboký v duši smích
Slečno, vy jste smutná... konstatovali znepokojeně tanečníci
mých mladých časů, jen proto, že jsem se nezdobila
permanentním úsměvem, který tak unavuje jemné mimické svaly.
Nejspíš ve škole chyběli, když se probíral Máchův Máj včetně
veršů: Večerní jako máj ve lůně pustých skal; na tváři lehký
smích, hluboký v srdci žal. Čímž chtěl básník říci, vy
trumpetové, vysvětlovala jsem jim v duchu, že tvář nemusí
odrážet to, co cítíme, ale že se někdy maskujeme grimasou, aby
nám drsný svět neviděl do bolavé duše. Nebo naopak, uvnitř se
smějeme, ale nahodíme kamennou tvář.
Vy jste tak skeptická... konstatují občas moji čtenářové a
návštěvníci mých přednášek o šarlatánech a sporných jevech, a
myslí tím zároveň: nevěřící, pesimistická, možná i
škarohlídská. A opět jde o zmatení dojmů a pojmů, takže
vysvětluji každou chvíli význam slova skepse, které neznamená
celkovou otrávenost a zapšklost, ale jen nedůvěru v
předkládaná, někdy až vnucovaná a často podezřelá tvrzení.
Kdekdo totiž potřebuje, aby se mu věřilo – politici, výrobci
reklam, církve, ideologové, všelijací guruové, představitelé
sekt, obchodníci s tajemnem a vymyšlenými energiemi – bez naší
víry se totiž propadají, obaleni pavučinami nezájmu, do
nicoty. Skepticismus je pochybování, nedůvěřivost v jistých
situacích, opatrnost před přijetím cizího názoru či výkladu.
Skepticismus je součástí naší obrany. Vůbec nevylučuje
veselost, optimismus a dokonce ani důvěru tam, kde jí je
zapotřebí a má své oprávnění. Antičtí filosové – skeptici
zpochybňovali možnost dobrat se pravdy o čemkoli, ale tahle
starost novodobé (vědecké, racionální) skeptiky netrápí, už
dávno se potvrdilo, že dílčí pravdy poznat lze, například
pravdy o povaze a fungování přírodních zákonů a zákonitostí,
které jsou tak jisté a solidní, že na nich mohla vyrůstá celá
moderní civilizace včetně neuvěřitelně přesné a složité
techniky. Dnešní, vědečtí skeptici se spojují do organizací či
klubů téměř na celém světě, národních skeptických společností
je na všech obydlených světadílech kolem stovky, vydávají
časopisy, radí se na konferencích, šíří osvětu proti tmářství
a podvodům, někteří testují podvodné aktivity a výrobky
obhajované pseudovědeckou hatmatilkou.
Český klub skeptiků Sisyfos do této rodiny racionálně
uvažujících lidí patří. Každé jaro uděluje ironickou cenu
Bludné balvany – za matení české veřejnosti – jednotlivcům a
skupinám, kteří tvrdí či prosazují, vynalézají či prodávají
cosi, co se příčí vědě, přírodním zákonům či i jen zdravému
rozumu. Samozřejmě chtějí, aby se jim naslouchalo, věřilo,
abychom nakupovali jejich klumprty. Rozdávání Bludných balvanů
se uděluje s vážnou tváří, pod níž cuká skeptický smích.
A proč jsou skeptici někdy přece jen smutní? Protože
iracionální blbosti jsou celé hory z bludných balvanů, zatímco
těch, co odmítají naletět šalbě manipulátorů je celkem málo.
Skeptici nejsou vazalsky zavázáni žádné straně, církvi či
sponzorovi, pod heslem padni komu padni dostalo tentokrát cenu
i jisté ministerstvo nebo například vysoký hradní úředník.
Nové laureáty lze vyhledat na webových stránkách
www.sisyfos.cz. |