|
|
 Jan
Halas proti temnu
Dlouholetý vedoucí redaktor rozhlasové literární redakce,
fejetonista a publicista, kompresionista, editor, houbař,
rokenrolový zpěvák, netuctový křesťan, kolega a kamarád Jan
Halas se narodil v přelomových okamžicích a do nevšední
situace – za kanonády ve dnech Pražského povstání 8. května
1945, za asistence ruských vojáků, jako druhorozený syn
básníka Františka Halase, který se tehdy právě „vynořoval“
z ilegality, a historičky umění Libuše Halasové. Otcova
rozsáhlá knihovna, široký okruh rodinných přátel, ale také
brzká ztráta obou rodičů výrazně poznamenaly jeho dětství.
Pražské Dejvice jako čtvrť bujarého dospívání, Kunštát jako
místo „jistoty poslední“. A celý svůj profesní život spojil
Jan Halas (od roku 1969) s rozhlasem.
V těchto dnech si připomínáme jeho nedožité (Jan Halas zemřel
7. ledna 2010) pětašedesáté narozeniny. Při této příležitosti
chce rozhlasová Vltava jeho osobnost připomenout hned
v několika pořadech. Cyklus Osudy (od pondělí 3. května, vždy
v 11.30) nabídne Halasovo čtyřdílné vzpomínkové ohlížení
(které v roce 1996 dostalo svoji knižní podobu – Dodatky), ve
kterém s neobyčejným vypravěčským umem a na střídmé ploše
portrétuje Jaroslava Seiferta, Vladimíra Holana, Bohuslava
Reynka, Bedřicha Fučíka, Jana Sklácela, Jaroslava Foglara a
další významné postavy české kultury.
V třídílném cyklu Stránky na dobrou noc (od pátku 7. května,
23.00) pak zalistujeme v Halasově pozdním, nedokončeném
rukopise, ve kterém načrtával historii svého rodu a vynášel na
světlo roztodivné příběhy a historky svých předků. Své
„sestupování“ ke kořenům začíná, jak jinak, po halasovsku –
trefně a s humorem: „Naši revoluční předkové si s velkou
radostí hráli se sirkami, a tak mnoho kostelů, far a klášterů
lehlo popelem a s nimi nejen hříšní papeženci, ale i matriky.
Celou zkázu po letech dokončila třicetiletá válka, kdy hořela
celá Evropa včetně matrik. A tak my, obyčejní občané, kterým
nekoluje v žilách modrá krev a pátráme po svých předcích,
skončíme v první polovině 17. století.“
A nakonec Páteční večer (7. května, 20.00), který připravuje
režisérka Hana Kofránková, bude jakousi mozaikou vzpomínek,
hudby a rozličných archivních překvapení, jejichž středem bude
právě Jan Halas, jehož burleskní příhody dováděly posluchače
k smíchu a svým absurdním humorem dokázal pokládat na lopatky
podivné literární nadutce, akademické suchary i doby „temna“,
jak o tom svědčí i jeden z jeho posledních textů: „Je
pozoruhodné, jak temno neslouží jen fotografům nebo
novomanželům k radostné tvůrčí činnosti, ale co všechno temno
přineslo našemu národu. V žádné době se nevyrojilo tolik
vynikajících hudebních skladatelů, básníků, malířů a sochařů.
Nikdy jindy naše města, městečka a vesnice nevyrostly do
takové krásy. Právě v těchto dobách vytryskla fantastická
barevnost lidových písní a krojů. Něco na tom temnu asi bude,
zvláště v porovnání s tím, co vznikalo v letech budování
šťastných zítřků.“
Miloš Doležal, redaktor ČRo 3 – Vltava
Foto Jiří Kupka |
