|
|
Newyorské
kontakty Jiřího Kadeřábka
Je příznačné, že se skladatelem Jiřím Kadeřábkem jsem se nikdy
nepotkala u nás doma, ale vždy někde v zahraničí. Výsledkem
našeho posledního setkání, které tentokrát proběhlo v New
Yorku, je pětidílné Hudební fórum na Vltavě (od pondělí 10.
května, vždy ve 23.15), v němž se Jiří Kadeřábek ujme role
moderátora a komentátora nahrávek soudobé hudby. Souhlasil tak
s osobní rekapitulací kontaktů se skladateli, kteří jsou mu
blízcí svou tvorbou a kteří stejně jako on používají ve své
kompoziční práci do určité míry a určitým způsobem
elektroniku.
 Jiří Kadeřábek, který nedávno oslavil dvatřicáté narozeniny,
je světoběžník. Skladbu, klavír a zpěv studoval nejdříve v
Praze na Konzervatoři Jaroslava Ježka a na Akademii múzických
umění. Ihned po absolutoriu odjel na Královskou konzervatoř do
Haagu, během studií se zúčastnil skladatelských workshopů i
soukromých konzultací ve Francii, Itálii a v USA. Díky
Fulbrightovu stipendiu je v tomto školním roce „hostem“
Kolumbijské univerzity v New Yorku. Výběr autorů, jejichž
skladby zazní v Hudebním fóru, tak do jisté míry kopíruje
studijní zastávky Jiřího Kadeřábka a tvorbu jeho vrstevníků,
kteří nahráli své skladby v letech 2005 až 2010 v New Yorku,
Haagu, Washingtonu, Londýně, Praze, Zlíně, Paříži a
Drážďanech.
Ve své kompoziční práci je Jiří Kadeřábek nevyzpytatelný,
nikdy se nedá předvídat, s jakou kombinací vyrukuje. Má blízký
vztah k jazzu i populární hudbě, filmu i divadelní akci. Už ve
Zlíně, kde se narodil, se intenzivně zajímal o literární a
výtvarnou tvorbu, podílel se na performancích i krátkých
filmech. Své kompozice nyní prezentuje na seminářích
Kolumbijské univerzity, účastní se newyorského uměleckého
dění. Zastihnete ho i v jedné z brooklynských kaváren, kde
místní klientelu seznamuje s moravskými lidovkami – ve
vlastních jazzových úpravách.
Jiří Kadeřábek vyhověl mému přání a do Hudebního fóra zařadil
také tři vlastní kompozice. V poslední době aktivně vystupuje
ve svých skladbách coby klavírista a zpěvák a konfrontuje
různé stylové přístupy. O své tvorbě říká: „Často propojuji
principy nebo fragmenty historické, stejně jako jazzové,
popové a rockové hudby. Pracuji také s nahranými reálnými
zvuky zakomponovanými do hudební struktury, často využívám
různé divadelní prvky. Mé skladby jsou jako mnohoúhelníky s
vnitřními stranami ze zrcadel, díky kterým se dá na každou
stranu znovu a znovu pohlížet pokaždé z jiné perspektivy.“
Renáta Spisarová, redaktorka ČRo Ostrava
|
