|
|
 Jakub Kamberský, publicista
Posedlosti Jaroslavy Adamové
Vzpomínky herců či vzpomínky na herce patří mezi čtenáři,
diváky a posluchači k vděčnému tématu. Svědčí o tom nekonečné
množství knih, v jejichž nadprodukci mnohdy zaměníme kvalitní
monografii se slátaninou neúnavného grafomana. O televizi ani
nemluvě: rozkolísanost Příběhů slavných, Neobyčejných osudů,
popřípadě cyklů s bulvárním charakterem jako 13. komnata či Po
stopách hvězd, hovoří za vše.
V rozhlase je naštěstí situace mnohem příznivější.
Vzpomínkových pořadů je přeci jen o něco méně, zvláště pak v
rámci cyklu Páteční večer jich nacházíme pomálu, což je jistě
ku prospěchu věci. Vltavští pracovníci si potrpí na kvalitu.
Nejinak tomu bylo v pátek 16. dubna, kdy byl v rámci zmíněného
cyklu odvysílán Páteční večer s Jaroslavou Adamovou s
podtitulem Nejen o divadelní posedlosti. Na pořadu, který byl
věnován životnímu jubileu herečky, se autorsky podílel
dramaturg Martin Velíšek a režijně Markéta Jahodová. Příjemným
průvodcem byl František Němec, někdejší hereččin kolega v
Městských divadlech pražských. Provedl nás její divadelní
kariérou, byly zmíněny filmové, ale i rozhlasové role. Ke
slovu se dostala samotná jubilantka, dále pak divadelní
režisér Ladislav Vymětal, filmoví režiséři Petr Weigel a
Ondřej Trojan, herci (žáci) Pavel Kříž, Jan Hrušínský,
Veronika Gajerová a Simona Stašová a na závěr ještě Josef
Henke, který zavzpomínal na natáčení monodramatu Jeana
Cocteaua Lidský hlas (1973), jehož gramofonová verze zakončila
celý páteční večer. Vzpomínání to bylo důstojné, osobní
vyznání nevyzněla pateticky, ale pouze příjemně nostalgicky.
Drobné výtky lze snad adresovat jedině nesprávné dataci
rozhlasové inscenace Shakespearova Richarda III. (správně je
rok 1964) a v občasném opomenutí dramaturgických či
střihačských nůžek.
Jak bylo řečeno, celkově lze stanici Vltava pochválit za
mimořádný pořad a doufat, že by si knižní a televizní tvůrci
mohli z rozhlasáků vzít pro další tvorbu memoárů příklad. |
