|
Ivan
Kraus, fejetonista
V záři obrazovky
Dočetl jsem se, že německý občan se dívá v průměru dvě stě osm
minut denně na televizi. Ve zbylém čase se vzpamatovává na
dovolené. Nejraději v Egyptě nebo v Jižní Americe, v zemích, v
nichž kvůli neznalosti jazyka nemůže televizi sledovat.
Ze zahraničí je rovněž známo, že lidé, kteří žili sami a
zemřeli, zůstali měsíce v bytě, protože bylo slyšet jejich
zapnutou televizi. Britští vědci také zjistili, že s každou
hodinou strávenou zíráním na televizi roste riziko onemocnět
ve stáří demencí. To by ovšem byla dobrá zpráva pro televizní
produkce, protože by pak mohly vysílat nepřetržitě své
seriály.
Zlí jazykové tvrdí, že se to už děje.
Můj známý vydrží například sedět u televize celý den. Čeká na
svou oblíbenou reklamu na minerálku Mattoni. Naštěstí jeho
žena číhá na balet kolem hamburgeru. Lze tedy říci, že mají
společný zájem.
Čím dál tím víc lidí sleduje talk shows. Množí se počet hostů,
kteří byli uneseni na jinou planetu a vrátili se rychlíkem.
Lze vidět kouzelníky, kteří dovedou pohnout předmětem v půl
milionech domácností nebo jsou mistry v plivání do dálky.
Rostoucí konkurence uvedla na obrazovky právníky, lékaře a
sexuology. Tito lidé zavřeli své praxe a věnují se zábavným
programům. Stali se partnery moderátorů a vesele komentují
vraždy, úchylky všeho druhu a přeplněné dálnice.
Svou proměnu zažívají i soutěže. Nedávno jsem viděl v Německu
v noci zábavný pořad, v němž lze vyhrát peníze za správnou a
rychle zatelefonovanou odpověď na otázku.
„Kolik D je v abecedě ?“ zněla otázka.
Sledování televize ovlivňuje konverzaci. Přesvědčil jsem se o
tom nedávno, když jsme byli pozváni ke známým.
„Co jste říkali včera té věštitelce?“ zeptala se hostitelka
hned zkraje večera.
„Jaké věštitelce?“ zeptala se paní inženýrová.
„Bylo to na jedničce,“ upřesnila hostitelka, když přinesla
kávu.
„Na jedničce byla válka,“ pravil penzionovaný plukovník.
„To se pletete,“ pravil hostitel.
„Na jedničce byla americká bitva o Filipíny,“ nesouhlasil
plukovník, „v deset třicet pět se Japonci vzdali a šel jsem
spát.“
Inženýr se debaty o věštitelce nemohl zúčastnit. Díval se na
film s Humhprey Bogartem. Jeho paní se domnívala, že
věštitelka mohla být na dvojce, ale už předevčírem. Ve stejné
televizním talk show byla také herečka, která hraje v seriálu
Náměstíčko majitelku obchodu s potravinami. Příští středu
večer udělá zřejmě konkurz.
Hostitel řekl, že herečku, kterou opustil nedávno manžel,
viděl v jiném programu. Doprovázel jí režisér, který s ní má
dítě a hraje v jiném seriálu starostu.
Plukovník přiznal, že se hlavně dívá na války. Pokud nastane
příměří, dívá se na programy o zvířatech.
„Nedíval ses na myši,“ namítla jeho žena, „takže nemůžeš
tvrdit, že se díváš na zvířata.“
Plukovník pravil, že se dívá na velká zvířata nebo na dravce.
Nemá chuť se dívat na myši, které může vidět na zahradě.
Hostitele zajímalo, co jsme říkali vraždě.
„Dopadli na Primě toho vraha?“ zeptala se ho paní inženýrová.
Usnula prý hned po prvním uškrcení a probudila se, až když
běžely titulky.
Ukázalo se, že vraha detektiv lapil těsně před tím, než se
objevila zpráva o počasí.
Hostitelka stále myslela na věštitelku. Obrátila se na
inženýra.
Ten ji nemohl pomoci. Přepnul jen jednou a krátce, ve chvíli,
kdy na jeho kanále Bogart políbil Ingrid Bergmanovou. Hned po
polibku si nějaká žena začala holit nohy.
Vraha ani věštitelku během reklamního holení nezahlédl.
Hostitel řekl, že vraha vidět nemohl. Ten se tou dobou skrýval
v anglickém křoví, a sice až do chvíle, než se na obrazovce
objevila nová škodovka.
„Taky jsem se díval nedávno na medvědy,“ vzpomněl si náhle
plukovník.
Jeho paní souhlasila, ale připomněla mu, že vynechal veverky.
Kvůli vylodění spojenců v Bretani.
„V Normandii,“ opravil ji plukovník.
Když jsme se rozcházeli, popisovala nám hostitelka podrobně
věštitelku. Měla velké prsteny, náušnice a náramky. Není
vyloučeno, že se objeví v příštím programu Na stopě.
Slíbili jsme si, že pokud se to nestane, budeme po ní pátrat. |