|
|
 Za
románským duchem jižních Čech
Jižní Čechy mají punc nezkažené a zachovalé krajiny. Slovo
„jihočeský“ v reklamních sloganech často znamená totéž co
„ekologicky čistý“ a většinou ho doprovází obrázek idylické
krajiny. Je pravda, že jih Čech nemá kdovíjak rozvinutý
průmysl, hustou síť silnic a ani v něm nenajdeme – s výjimkou
krajských Českých Budějovic – velká města. Pro mnoho lidí
jihočeská krajina představuje přehledné, útulné zázemí pro
jejich chalupaření. Je to zelená přírodní periferie, ovšem bez
drsnosti a nebezpečí divočiny.
Jižní Čechy – byť ve středu Evropy – byly odjakživa okrajovou
čtvrtí západního světa, a to i navzdory tomu, že z Českých
Budějovic kdysi vybíhala první kontinentální železnice.
Moderní trendy se totiž v kraji většinou prosazovaly se
zpožděním, velké dějiny jako by se – až na pár epizod
s husitstvím – regionu vyhýbaly. Proto může být pro leckoho
překvapivé, že Český rozhlas 3 – Vltava se rozhodl uvést
v rámci Výletů s Vltavou pětidílný cyklus nazvaný Jižní Čechy
románské. Románských památek není v kraji příliš mnoho a ani
s velkolepostí si příliš nezadají, zvláště porovnáme-li je
s četnými románskými stavbami z Moravy či středu Čech. Jenže
to, co se na první pohled jeví jako fádní a nudné, může při
bližším ohledání notně překvapit.
Rozhlasové putování románskými jižními Čechami začne 16. srpna
v milevském klášteře premonstrátů. Ten byl založen na sklonku
12. století a vévodí mu trojlodní románská bazilika. Huť,
která měla stavbu kostela na starosti, vystavěla v kraji další
svatyně – nebo je přinejmenším inspirovala. Po klášteru, který
byl do husitských válek jedním z důležitých center českého
státu a kde například vznikla ojedinělá Jarlochova kronika,
posluchače provede archeolog Pavel Břicháček.
Památkář Roman Lavička bude průvodcem po druhém kostele
v pořadí – v Albrechticích nad Vltavou (17. srpna). Je
zasvěcen sv. Petru a Pavlu, má mohutnou hranolovitou věž
s podvojnými okénky a jeho bohatá románská výmalba nezapře
byzantské vlivy. Vznik kostela je dáván do souvislosti
s milevským klášterem, i když první písemné zmínky o něm jsou
mladšího data.
Třetím zastavením bude Dobrš (18. srpna). Pošumavská osada
s několika desítkami obyvatel je přímo nabita pamětihodnostmi.
Výlety s Vltavou se zastaví jen ve dvou z nich – v kostele
Zvěstování Panny Marie a v nedaleké kapli svatých Jana a
Pavla. Obě stavby nezapřou, třeba už jenom díky románským
vstupním portálům, dobu svého vzniku.
Čtvrtá a pátá zastávka povede na úpatí Brd. Bělčický kostel
apoštolů Petra a Pavla (19. srpna) a nedaleký kostel svaté
Voršily v Újezdci (20. srpna) jsou typickými příklady vesnické
románské architektury. Kostel v Bělčicích byl sice mnohokrát
přestavován, ale jeho románské jádro včetně portálu kdysi
hlavních dveří zůstalo zachováno. Kostel v Újezdci příliš
stavebních úprav nezažil a na vnímavého návštěvníka v něm tak
dýchne atmosféra neklidného středověku. Úzká, vysoko položená
okénka, otvory pro závoru za vstupními dveřmi – to vše
připomíná, že románské kostely se občas musely proměnit i na
pevnost. I tyto kostely posluchačům přiblíží Roman Lavička
z Národního památkového ústavu.
Filip Černý, redaktor ČRo České Budějovice
Foto Roman Lavička |
