|
|
 Rudolf
Křesťan, publicista
O významu tmářství
Na území České republiky je 750 rozličných rezervací a vloni
k nim přibyla v Jizerských horách jedna zcela unikátní:
rezervace tmy.
Nachází se v obci Jizerka plus v jejím okolí. Nedávno jsem se
tam po turistickém výšlapu ubytoval na noc – ve víře, že v té
tmě tmoucí se bude dobře spát.
Ještě před usnutím jsme se vydali se ženou na krátkou
procházku do okolí penzionu. Díky tamní vzorové tmě byly
krásně vidět hvězdy. Právě kvůli možnosti jasného pohledu
vzhůru na noční oblohu byla zdejší oblast oficiálně ustanovena
zmíněnou rezervací. V Jizerce totiž není veřejné osvětlení a
přes okolní hřebeny se sem nešíří světelný smog z lokalit
v sousedství.
Proto je to oblíbené místo severočeských astronomů. Podle
jejich dobrozdání lze tady pouhýma očima spatřit tisíc hvězd.
Tedy mnohonásobně víc než ve velkých městech. Náležitá tma je
vzácná nejen pro hvězdářský průhled k obloze, ale je příznivá
i pro noční cyklus rostlin a živých tvorů, k nimž se ráčíme
počítat i my lidé.
Jedním z civilizačních paradoxů je, že souběžně s rozšířením
rozličných podob elektrického osvětlení začala postupně
narůstat i potřeba tmy v některých nových souvislostech.
Například vznikající fotografie si vyžadovala „světlotěsné“
aparáty. A taky temnou komoru k vyvolávání pořízených záběrů.
I kino začalo vyžadovat tmu. Stejně tak některé konzervované
potraviny. Taky léky – včetně kapek, které si očně kapu a
snažím se dodržovat požadavek, že je mám uchovávat „v chladu a
temnu“.
Tradiční noc proměnila města svým osvětlením a reklamami ve
čtyřiadvacetihodinový den. Lidé si svítí sami, a někdy až moc,
takže brouček z Karafiátovy knihy už nemá motiv k tomu, aby –
jak ho nabádala maminka – pěkně lidem svítil.
V uvedené knížce se ptal na svůj budoucí úkol: „A proč se těm
lidem musí svítit?“ Maminka odvětila poněkud vyhýbavě: „Inu,
když oni mají noc, když my máme den. Oni spí.“ Brouček
s dětskou přímostí kontroval: „A pročpak jim tatínek svítí,
když oni spí?“
Otázka zcela zásadní!
Broučkova maminka si usnadnila odpověď sdělením, že „tak to
musí být“. Možná se uchýlila k této obezličce proto, že mu
nechtěla brát iluzi o lidském společenství, které opravdu
potřebuje v noci určitou míru osvětlení, neboť jinak stoupá
kriminalita.
To neznamená, že současné výzvy k nočnímu šetření elektrickým
proudem a k umenšování světelného smogu by nebyly oprávněné.
Ovšem při zachování rozumné míry. Tma může být blahá i
neblahá: občas nahrává nekalostem. Když byl v Libereckém kraji
proveden pokus vyřadit na půlhodinu veřejné osvětlení, aby
vědci mohli zkoumat, jaký to bude mít dopad na světelný smog,
uchýlili se vědomě ke lsti. Pokus ohlásili předem v médiích,
ale v obavě, aby té tmy nevyužili zloději, uskutečnili
experiment o den dříve.
Jestliže čtvrtina nočního osvětlení se planě odráží k obloze,
je na místě přirovnání, že svítíme Pánu Bohu do oken. Umím si
představit, že Pána Boha takové svícení netěší. A že má na
svých okna závěsy, aby světlo tlumily.
Už jsem se zmiňoval o jednom civilizačním paradoxu, připojuji
ještě zmínku o dalším. Letos v březnu bylo v rámci celosvětové
Hodiny Země vypnuto v České Lípě v rámci šetření energie
veřejné osvětlení mezi půl devátou a půl desátou večer. Úspory
si však protikladně vyžádaly i své náklady. Městská policie
totiž v zájmu bezpečnosti vyslala do vzniklé tmy o jedno auto
víc a přidala se i republiková policie, která pro ten časový
úsek zvýšila počet hlídkujících.
Ošidnost úspor nic nemění na skutečnosti, že bychom si měli
tmy vážit a chránit ji. Nejen kvůli astronomům a hospodaření
s energií. Ve významu tmy je totiž i cosi atavistického.
V Mojžíšově knize Genesis je psáno, že na čerstvě stvořené
Zemi byla „tma nad propastí“. Teprve pak pravil Bůh „Budiž
světlo!“
Podle bible je tedy tma starší než světlo. Ano, ona definuje
světlo, nikoliv světlo tmu.
Jisté je, že největší tma není pod svícnem, neboť i jeho
světlo způsobuje světelný smog.
Jak známo, vydatnou tmu měli svého času v Kocourkově na
radnici. Proto tam začali nosit v pytlích světlo. V novodobých
poměrech je někde naopak přesvětleno. Například přemírou
světelných reklam. Nebo u silnic množstvím ozářených
billbordů, které nám vnucují nákup politiků a spodního prádla.
Možná by kocourkovští dokázali být nápomocní a pro změnu
odnést na ta místa pytle s kýženou tmou.
Mohli by ji nabírat právě v okolí Jizerky. I když podle
odborníků existují na našem území ještě hustější tmy
(například na Šumavě), ta v Jizerských horách je první, které
se dostalo cti, že byla posvěcena titulem rezervace. Ač jde o
tmu, bylo to rozhodnutí osvícené.
Je to území přeshraniční. Zahrnuje i oblast kolem polské obce
Orle. Jde o vůbec první mezinárodní rezervaci tmy v Evropě.
Vymezených nadnárodních 75 čtverečních kilometrů je povinováno
udržovat osvětlení jen v nezbytné a rozumné míře – po vzoru
průkopnických amerických Dark-Sky Park.
Ačkoliv se v rezervacích nesmí nic brát s sebou, v Jizerce
žádný takový zákaz ohledně vzácné tmy neexistuje. A tak jsem
si ji při večerní procházce vděčně napěchoval do obou kapes. |
