|
|
Pokoj,
kterým procházejí dějiny
 Soudobý britský spisovatel – profesí zoolog – Simon Mawer
(1948) přijel prý do Brna poprvé proto, aby zjistil, v jakém
prostředí žil hrdina jeho příštího románu – Johann Gregor
Mendel. Román Mendelův trpaslík (Mendel‘s Dwarf) pak vyšel
v roce 1998. Při dalších návštěvách pak Mawer narazil na vilu
Tugendhat a ta se mu stala inspirací k dalšímu „brněnskému“
románu – Skleněnému pokoji (The Glass Room). Loni vyšel ve
Velké Británii a zároveň i česky v překladu Lukáše Nováka.
Vzápětí byl nominován na nejprestižnější britskou literární
cenu Man Booker Prize. Neměl by proto chybět v nabídce Českého
rozhlasu 3 – Vltava jako součást projektu Britský rok. Dokládá
totiž, jakým způsobem britská literatura objevuje a vnímá
střední Evropu.
Navzdory velice přesné lokalizaci i pohledu zacílenému na
brněnské kulturní prostředí dvacátých a třicátých let minulého
století není Mawerův příběh rodiny Landauerových románem vily
Tugendhat a Tugendhatových, ale středoevropským příběhem,
obrazem nadějí i porážek a historických změn, jimiž tento
zdánlivě okrajový prostor prošel. Středobodem románu je
fascinující „skleněný pokoj“ (der Glasraum), jehož skleněnými
stěnami pronikají dějiny do osudu rodiny bohatého průmyslníka
Landauera a zrcadlí se nejen v osobách, ale také
v pochromovaných nosných ocelových sloupech, které v Mawerově
románu navrhl geniální německý architekt Rainer von Abt.
Brněnské prostředí Mawerovi slouží nejen jako pozadí
románových dějů, v nichž vystupují reálné historické postavy,
architekty počínaje a Janáčkovými žáky zdaleka nekonče, ale
především je mu prostředkem k objevování střední Evropy od
roku 1928 až do roku 1990. A nutno říci, že se mu to z pohledu
českého čtenáře dobře daří – osudy postav, které procházejí
v různých dějinných fázích Abtovým skleněným pokojem, naplňují
jeho prostor stále novými zkušenostmi a historií. Chlad a
elegance skleněného pokoje pak jejich zkušenosti odráží a
prosvětluje bílými stěnami i teplem slavné onyxové stěny.
Příběhy třiceti středoevropských let 20. století, tří režimů,
osudů Landauerových i poválečné osudy lékaře Tomáše a
rehabilitační sestry Zdenky a velmi neformální Hany Hanákové
spisovatel umně spletl do napínavého, občas slzavého, jindy
zase mučivého vyprávění a promítl do dokonalého skleněného
prostoru, nabitého historií i významy. Posluchačům Vltavy je
bude od neděle 10. října po třináct večerů (zač. 18.30)
vyprávět Ondřej Mikulášek, s nímž četbu v Českém rozhlase Brno
nastudoval Radim Nejedlý.
Tomáš Sedláček, redaktor ČRo Brno
|
