|
|
Zakázaná vášeň plná samoty
Edice Světová knihovna nakladatelství Odeon dospěla po deseti
letech existence k jubilejnímu stému svazku. Stal se jím román
Dívka se zlatými kalhotkami významného španělského a
katalánského spisovatele Juana Marsého. Tento držitel
prestižní Cervantesovy ceny z roku 2008 je znám i českému
čtenáři, a to především díky úspěšnému románu Ještěrčí ocásky
(2000, česky 2007).
 V
nové knize, která původně vyšla již v roce 1978, se setkáváme
se stárnoucím, v ústraní žijícím a zhrzeným falangistickým
spisovatelem Luysem Forestem. Kdysi byl prominentem režimu a
doprovázela ho pověst svůdce žen. Nyní ve starém rybářském
domku po rodičích pracuje na pamětech. Jeho klid je však
narušen příjezdem mladé, vzrušující a lascivní neteře, s jejíž
matkou kdysi prožil milostné dobrodružství. Dívka o něm
připravuje reportáž, ale zároveň koriguje jeho memoáry, vede s
ním rozhovory o zachycených událostech, poukazuje na zřejmé
nesrovnalosti, posuny. Současně spisovatelele svádí a on
nakonec svodům podléhá – aby se vzápětí od dívčiny matky
dozvěděl, že je jeho dcerou. A tak hrdinu, tváří v tvář
incestnímu vyvrcholení, opouštíme doslova na konci sil, s
patronou zaseklou v hlavni staré pistole.
Prolínání časových rovin je doplněno i o stránky fiktivní
knihy, ve které jsou dávné události zachyceny již bez fikce,
příkras, tedy tak, jak se skutečně staly. Ty nabízejí jiný,
syrovější pohled.
Přestože Marsého román pracuje s incestním motivem,
představuje především protipól k všeobecnému boomu memoárové
literatury nejrůznějšího typu. Odhaluje nejen ošidnost
individuální paměti, ale především poukazuje na vědomé i
nevědomé posuny, ke kterým při interpretaci historie dochází,
co vše zůstává při vyprávění skryto, co vše je řečeno se
zámlkami či zcela jinak. Snad každému českému čtenáři bleskne
hlavou otázka, kterou v doslovu pokládá Jorge Zúňiga Pavlov:
„Existuje český Luys Forest?“ Neboť analogie s naším
prostředím se přímo nabízí. Je pozoruhodné, že toto reflexivní
dílo dokázal Marsé napsat již dva roky po smrti diktátora
Franka, v době, kdy Španělsko mělo teprve nakročeno ke změnám
v demokratickou společnost.
Pavel Kotrla, publicista |
