|
|
 Návrat
čápů přináší naději
Ve slovensko-německé koprodukci vznikl snímek Návrat čápů
(2. 12., 22.00, ČT2). Režisér Martin Repka se tu dotýká
zejména vztahů mezi oběma národnostmi, zvláště jejich zatížení
minulostí. Výchozím hybatelem dění se stává německé dívka
Vanda (Katharina Lorenzová), jež hledá východisko z existenční
krize: rozhodne se odejít za babičkou na Slovensko, pro ni
zajisté exotickou zemi, do zapadlé vsi Runiny kdesi v
blízkosti ukrajinských hranic. Pohádala se totiž se svým
přítelem Davidem, navíc přišla o zaměstnání a ani s matkou,
vyznávající heslo „užij si hned teď“, si nerozumí.
Je sice pravda, že stíny minulosti blikají matně, vyhnání
Němců je jen opatrně zmíněno. Avšak babička, jíž se dávné
události také dotkly, netrpí nějakým pocitem ukřivdění, naopak
si užívá nádherné idyly po boku muže, jehož kdysi milovala a
jenž na ni po celá desetiletí čekal. Režisér však babiččiny
osudy ponechává stranou, více se soustředí na Vandu a její
sžívání s nynějšími poměry na Slovensku – a to především skrze
utečence, z jejichž převádění si dobře organizovaný gang
pašeráků lidí udělal výnosný zdroj zisků.
Od počátečních přezíravých postojů, které tkví spíše v
neznalosti, se Vanda zvolna propracovává k soucitu a ochotě
pomoci, zajisté i pod vlivem neokázalé vstřícnosti prarodičů
vůči každému, kdo se ocitne v nouzi. Repka se zřejmě obával,
že ponechání hrdinky samotné v cizím prostředí by nedosáhlo
přiměřené atraktivity, pročež Davida přiměl, aby se za Vandou
vypravil také. Na rozdíl od ní nerozumí slovensky ani slovo,
často se ocitá v konfliktních situacích (třeba při setkání s
násilnickými neonacisty), ale naštěstí získává svérázného
průvodce v podobě cikánského podvodníčka Karola. Díky němu
poznává místa, která by za jiných okolností sotva navštívil,
než se konečně setká s Vandou, již však citově upnutou na
někoho jiného.
Jednotlivé postavy jsou napsány i rozehrány jímavě, ale přece
jen s příměsí klišé – snad jedině Karol Csino v roli
cikánského podnikavce stvořil strhující figurku, z jejíž
počáteční potměšilosti pozvolna vyvěrá zcela nesobecké
člověčenství.
Titulový motiv čápů nese výraznou symbolistní akcent: pokud se
čápi nevrátí do svého hnízda, věští to nějaké pohromy – přesně
to se přihodilo těsně před poválečným odsunem Němců, což
postihlo i Vandinu babičku. Přesto se po letech vrátila do
míst, kde se narodila a kde strávila mládí. A možná, že nový
náhled na život tam získá i její vnučka, snad i ona se dočká
štěstí, jak nasvědčuje opětovný návrat čapí rodinky...
Jan Jaroš, filmový publicista
|
