|
Ivan
Němec, publicista
S humorem a klidem Angličana
Zatímco ve většině rozhlasových a televizních redakcích zábavy
probíhají přípravy na poslední den v roce tak, že se pilně
prohrabávají archivy a stírá se prach z nahrávek osvědčených
bavičů, postupovali na stanici Vltava jinak. V Českém rozhlase
končil Britský rok, a proto se s ním na Vltavě rozloučili
pořadem Britský Silvestr 2010. Jeho předlouhá programová
anotace nabízela „třiadvacetihodinovou kompozici slova a hudby
o hledání té správné podoby britského humoru, o obsluhování
anglických králů, o Parkinsonových zákonech...“ atd. A řekněme
rovnou, že dramaturg Jiří Kamen ve spolupráci s redakcemi
stanice Vltava tento mnohařádkový výčet slibných slibů naplnil
vskutku bezezbytku. V dlouhém řetězci pořadů, mezi nimiž byla
pěkná řádka premiér, opravdu tepaly živé ozvy onoho správného
britského humoru, takže tuto pestrou a v lecčems objevnou
kompozici přijali zvláště ti posluchači, které vedle chechtotu
uspokojí i tichý úsměv a chytrý žert.
Mezi humornými a vtipně absurdními povídkami, mezi malebnými
toulkami po Londýně a vzpomínkách na Beatles zaujal významné
místo i „neanglický“, leč pozoruhodný pořad V ráji u Rajských
aneb Obsluhoval jsem anglického krále. Jeho autoři – Tomáš
Mazal, důvěrný znalec života i díla Bohumila Hrabala, a
redaktor i režisér Miloš Doležal – se vydali na pouť po
místech, která autora inspirovala k tvorbě jeho
nejrozsáhlejšího díla, jež napsal za pouhých osmnáct dní a dal
mu podtitul „povídky“. Obdivuhodný rozhlasový literární
cestopis se zastávkami v hotelu Modrá hvězda v Sadské, na
čáslavském nádraží nebo v bývalém nevěstinci U Rajských,
zaujal nejen tím, že některá známá fakta o vzniku díla doplnil
řadou nových informací, ale upoutal i svou stavbou, v níž se
nápaditě prolínalo několik linií. Komentáře tvůrců, kteří
barvitě popisovali místa, jimiž procházel románový pikolík
Dítě, se střídala se vzpomínkami pamětníků a s vyprávěním
samotného autora. Zmíněné „dokumenty“ pak byly dotvářeny
odpovídajícími ukázkami z Hrabalova románu, které výborně
interpretoval Vojtěch Hájek. Právě ono střetávání leckdy
syrově věcných výpovědí, jež promyšleným střihem přecházely do
četby románových pasáží, bylo nejpřitažlivější. Vznikaly tak
působivé kontrasty, kdy popis nyní zdevastovaného objektu
nevěstince U Rajských vystřídal střízlivý a zajímavý výklad
historičky, která přiblížila zákony panující ve veřejných
domech dvacátých let. Pak následoval románový obraz, v němž do
téhož domu vstupuje s napětím, očekáváním a touhou mladičký
Hrabalův hrdina, jenž při prvním milostném kontaktu pozná, jak
je to „zakázaně krásné“. V pásmu Tomáše Mazala a Miloše
Doležala se tak skvěle smísila koncepce literárního pořadu
s postupy reportážními a dokumentárními, aniž si člověk
uvědomil, že vlastně poslouchá i dílo naučné.
Britský Silvestr 2010 na stanici Vltava se obešel bez oněch
vyzkoušených vtípků a scének ústících do bujarého řehotu.
Nejsem asi sám, kdo byl za tuto klidnou, a přesto pestrou
paletu inteligentní zábavy vděčný, neboť odmítám pravidlo, že
Silvestr se neobejde bez peprných anekdot na hranici
vulgarity, jež z obrazovky veřejnoprávní ČT1 stříkaly až
k zalknutí. |