|
Pavel
Kohout, ekonom
Boj s mnohohlavou saní
Do novin a časopisů píši už tak dlouho, že jsem si na to již
zvykl. Moje jméno na stránkách tisku mě již dávno nevzrušuje.
Publicitu jsem vždy bral jako součást profese. Jako širší
součást kontaktu s klienty, neboť u nás ve firmě jsme
obchodníci a na vztazích s veřejností velmi záleží.
Pak jsem se na Nový rok doma nudil a napsal jsem na blog tři
památné věty o svém plánovaném odchodu z NERVu. Můžu je
zopakovat: „V NERVu mám v úmyslu fungovat ještě asi tři
měsíce, abych dokončil práci, kterou jsem začal. Pak odcházím.
Do Nového roku si dávám předsevzetí, že už nikdy nepřijmu
bezplatnou účast v jakékoli vládní komisi.“
Toho si všimla mnohohlavá saň jménem Média. Vyhladovělá po
svátečním půstu, kdy skutečných zpráv je pomálu, vděčně se
vrhla na sousto, tedy na mě. Jsem introvert; ne že bych se
lidem, rozhovorům a telefonátům vyhýbal, ale vyčerpávají mě.
Zvláště v tak nezvyklém množství, tím spíše, že předmětem
otázek jsem já osobně. (Na tohle zvyklý nejsem!)
Nicméně chápu, že když Média nebudou nakrmena, budou nevrlá.
Bylo tedy nutno s každou hlavou si hezky promluvit,
zavtipkovat, odpovědět na otázky, případně na maily. Jelikož
mě Média znají, protože jsem je dlouhá léta pilně krmil, byla
vlídná. Ale stejně... Opět jsem se ještě více utvrdil
v přesvědčení, že kariéra politika nepřetržitě sledovaného
reportéry a kamerami by mi neseděla.
Mediální smršť byla sice vyčerpávající, ale nakonec měla své
výsledky. Nečekal jsem tak velmi příznivé odezvy od
veřejnosti. Třeba tento mail:
Vážený pane Kohoute,
chtěl bych Vám vyjádřit velkou podporu za práci, kterou jste
udělal v NERV v oblasti návrhů pro změny v oblasti zákona o
zadávání veřejných zakázek. Veškeré návrhy NERV v této oblasti
jsou trefou do černého. (...)
Moc prosím, abyste vytrval ve Vašem snažení, protože stav
veřejných zakázek je dle mnoha mých zkušeností opravdu velmi
tristní. Přitom by vpodstatě stačilo tak málo:
1. snížit limit pro všechny veřejné zakázky – nejlépe jednotně
na 500 tisíc
2. zakázat stanovování složitých kvalifikačních kritérií –
nejlépe přesně dle vašeho návrhu z materiálu NERV
3. vše povinně podávat v elektronické podobě do datové
schránky a vše povinně zveřejňovat
Dle mých zkušeností je 90% veřejných zakázek předem velmi
důmyslně manipulováno pomocí kvalifikačních předpokladů.
Odborným kvalifikačním předpokladům nikdo nerozumí, lze je
snadno obhájit a jejich vhodnou kombinací se dá účinně omezit
okruh uchazečů na předem vybrané. Pokud zůstanou kvalifikační
předpoklady ve stávajícím stavu a pouze bude povinnost je
prokazovat v zadání jak navrhuje MMR, je celý nový zákon zcela
neúčinný, protože to v podstatě jen legalizuje manipulace
pomocí kvalifikačních předpokladů.
Každému, kdo se pohybuje v oblasti veřejných zakázek, jsou
uvedené nutné změny naprosto jasné. Bohužel ale těm, kterým
jsou nutné změny jasné, současně většinou vyhovuje stávající
stav.
Přeji hodně úspěchů a prosím nevzdávejte to. Poctivých firem,
které si přejí změnu, je myslím pořád dost, i když o nich není
tolik slyšet.
S pozdravem
(Jméno pisatele neuvádím, jelikož si to nepřeje.)
Pro maily, jako je tento, stojí za to obětovat trochu pohodlí.
Stojí za to mít podporu lidí, kteří chtějí poctivé podmínky
v podnikání. A to i za cenu toho, že možná přijdu o pár
bohatých klientů, jejichž miliony pocházejí z daní nás všech.
Ale čert ať je vezme. I nenažranou mnohohlavou saň jménem
Korupce. S tou se kamarádit nehodlám. |