|
|
Klavírista Zoltán Kocsis v Praze
 Na
loňském Pražském jaru vzbudilo zaslouženou pozornost
vystoupení Maďarské národní filharmonie, která přijela
s díly Bartóka a Mahlera. Ke klavíru v Bartókově 3. klavírním
koncertu však nezasedl ten, jehož bartókovské nahrávky léta
obdivuje celý svět – Zoltán Kocsis klavírní stoličku přenechal
Dezső Ránkimu a sám stanul coby dirigent před orchestrem,
který už od roku 1997 vede jako generální hudební ředitel.
Rok před tím, než nastoupil do této funkce, ho publikum
Pražského jara zažilo ve Španělském sále Pražského hradu jako
interpreta klavírních skladeb Bély Bartóka a Franze Schuberta,
a deset let před tím, roku 1986 ve Smetanově síni Obecního
domu, také jako skvělého vykladače děl Ference Liszta. Výběr z
rozhlasových nahrávek těchto koncertů se nyní objevuje na
novém kompaktním disku vydavatelství Radioservis.
CD přináší čtyři z Devíti malých kusů pro klavír Bély Bartóka,
dále rozlehlou Schubertovu Sonátu B dur, poslední ze
skladatelových děl toho druhu, s fantazijně vystavěnou víc jak
dvacetiminutovou první větou, která v podání Kocsise doslova
bere dech. Výběr dotváří Lisztova ranná Uherská rapsodie č. 5
e moll a Ave Maria. Při poslechu těchto skladeb si člověk
uvědomí, že Kocsis nebyl v roce 2007 jmenován Globálním
vyslancem maďarské kultury jen tak náhodou. A náhodné není ani
nejvyšší maďarské kulturní vyznamenání – Kossuthova cena,
která mu byla udělena dvakrát.
Po celou svou uměleckou dráhu slouží Kocsis především maďarské
kultuře a propaguje ji jako klavírista, dirigent a skladatel
po celém světě. Pro letošní rok, kdy si připomínáme dvě stě
let od narození Ference Liszta, je Kocsis – obdobně všestranný
jako byl Liszt – oficiálním vyslancem maďarské kultury. Těžko
bychom hledali vhodnější osobnost.
Jana Vašatová, redaktorka ČRo 3 – Vltava |
