|
|
V hlavách
máme rampouchy…
Nejen drahokamy vedou jak k bohatství, tak k tragédiím. O tom,
že totéž platí i o bižuterii, vypovídá kniha historika
Petra Nového Soumrak perličkového kraje (vydalo
nakladatelství RK ve spolupráci s Muzeem skla a
bižuterie v Jablonci nad Nisou). Vzbudí-li ve vás podtitul
Vyprávění o skleněné bižuterii, osudech sklářů, sekacích
strojích a Lučanské pozdvižce z 29. ledna 1890 očekávání
čehosi dramatického a lidsky silného, nebudete zklamáni. Lze
též porovnat „dávnou“ krizi s naší současností – už závěr
lidové písně o Lučanské pozdvižce svádí k zamyšlení: „Kdyby
Žižka z hrobu vstal, ten by se nám divně zachechtal. V hlavách
máme rampouchy a v rukách plácačky na mouchy.“
 Výroba bižuterních perliček sekaných po benátském vzoru
ze skleněných trubiček začala v Jizerských horách koncem 18.
století. Později se díky módě perličkových oděvních nášivek
nebývale rozvíjela a po roce 1870, kdy konjunktura vrcholila,
byla v kraji nejen převládajícím, ale i velmi dobrým způsobem
obživy. Životní standard sekačů, brusičů a leštičů skla byl
tehdy relativně vysoký – o to drsněji zapůsobil následující
propad do naprosté chudoby. Na konci osmdesátých let 19.
století totiž móda perličkových nášivek náhle ustoupila, a
navíc se z benátského ostrova Murano rozšířily levnější
strojní výrobky – a také stroje, které k jejich zhotovení byly
potřebné a v nichž dělníci spatřovali hlavní příčinu zla.
Necitlivost sklářských podnikatelů, neochota na čas pozastavit
strojní výrobu a udržet tak mzdy, umožňující alespoň holé
přežití, vyústila v tragické povstání, při němž byli
četnictvem dva dělníci zabiti. (Památník připomínající smrt
sklářů Josefa Kavky ze Zásady a Františka Balduse z Jistebska
poblíž vily podnikatele Breita v Lučanech zničili koncem
minulého století zloději barevných kovů...)
Za pomoci bohatých archivních materiálů, dobového tisku i
autentických vzpomínek Františka Havla, jednoho z účastníků (v
roce 1890 mu bylo 19 let, záznam pochází z roku 1953), autor
mapuje hodinu za hodinou dramatický střet, přípravu na něj i
jeho následky. Vyprávění o historii sklářských rodů a výroby
skleněné bižuterie je čtivé, poutavé, vzrušující, dokonce
napínavé – jako by šlo o románovou fikci, ne „pouze“ o
podložená fakta. Petr Nový je autorem mnoha publikací
odborných i populárně naučných – v této knize se v nejlepším
slova smyslu pohybuje na hranici mezi nimi.
Hana Primusová, spisovatelka a publicistka |
