Kdo sám jsi bez viny...

V dramatu Venkovský učitel (17. 1., ČT1, 20.00) se režisér Bohdan Sláma, jeden z předních portrétistů odvrácených stránek naší přítomnosti (Divoké včely, Štěstí), vypravil do jižních Čech a více než na sociální kontexty se soustředil na stíny lidské psychiky. Protagonistou je učitel Petr (Pavel Liška, vévodící i předchozím Slámovým snímkům), jenž po odchodu z Prahy hledá na venkovské škole sám sebe. Chce utéci před dosavadními trably, které – jak se záhy ukáže – souvisejí nejen s jeho „menšinovou“ sexuální orientací.

Sláma i tentokrát vytvořil autorský film, k němuž si sám napsal scénář. Nepředkládá jednoznačné soudy ani konflikty. Příběh skládá z množství izolovaných, významově však navzájem propojených epizod, které titulního hrdinu zachycují jak ve zdánlivě běžných, tak vypjatých situacích. Přitom není pokaždé jasné, co je všední a co mimořádné – některé události získávají další rozměr až poté, co se dodatečně ozřejmí některé pohnutky či motivace. Učitelův osud se nedotýká jen otázky, jak žít – navíc v prudérním školství – se stigmatem homosexuality, zasahuje daleko širší etické spektrum: dotýká se viny a odpuštění. Pedagog totiž selhal tam, kde se měl nejpevněji ovládnout.
Pavel Liška rejstřík svých postav obohatil tentokrát typem vzdělancem. V podobě rozháranosti však jistá ostýchavost, bezbrannost a nepraktičnost, známé z dřívějška, nadále přetrvávají. Vždyť právě maximální požadavky na vztah podložený hlubokým citem mu zabraňují přijmout promiskuitu, k níž jej přesvědčuje jeho bývalý milenec. Liška si po výrazové linii počíná nanejvýš střídmě, bez velké okázalosti dokáže zprostředkovat složitá pnutí mysli, postačí mu nenápadné gesto, mírně přihrbený postoj, často mlčenlivý pohled.
Sláma rozvíjí učitelovy kontakty v několika rovinách. Jednou je to spíš jen naznačené – sem spadá vztah jak ke své rodině, zvláště k dominantní matce, případně ke vnucujícímu se milenci, tak k různorodému společenství vesničanů, svým založením řekněme jednodušších. Jindy se vynořují cílenější spoje, dané určitým učitelovým přilnutím k osamělé vdově Marii (Zuzana Bydžovská jako venkovská žena, která sama hospodaří na zemědělské usedlosti), vychovávající dospívajícího syna Láďu (vynikající Ladislav Šedivý), jenž po rozchodu se svou dívkou prožívá složité období.
Venkovský učitel je mimořádně citlivý příspěvek do diskuse nejen o jinakosti, ale také o potřebě vůle.

Jan Jaroš, filmový publicista