|
|
 Petr
Koudelka, publicista
Kladivo na staré zdivo!
Spousta lidí si myslí, že žijeme v posledním roce existence a
že Mayové měli pravdu, když ukončili svůj kalendář v roce
2012. Podporují je v tom astrologové, kteří potvrzují, že v
tomto roce končí 240 milionů let trvající cyklus oběhu Slunce
kolem středu naší galaxie. Tak to bylo zřejmě míněno:
doběhneme do konce a dost!
Mayů se nemůžeme zeptat, protože jak známo zmizeli. Zaujala mě
nedávno zveřejněná hypotéza, podle níž zmizeli proto, že už
nechtěli snášet rozmary svých politických a náboženských elit,
neustále stoupající daně a omezování svobod. A tak se jednoho
dne sebrali a odešli. Nechali mocné a bohaté, ať se postarají
sami o sebe, a založili zřejmě někde jinde jiné vesnice a jiná
města. Jejich elity mezitím jistě umřely hladem, protože
příliš spoléhaly na ekonomiku, která jim ztroskotala.
Je to jenom teorie, ale lákavá. Každé spoléhání se jenom na
ekonomiku musí jednou ztroskotat. Při hledání odpovědí na
řešení dnešní krize naráží nezaujatý pozorovatel na dvě věci:
první je totální nemožnost najít východiska a alternativní
program pro společnost. Každá úvaha končí u slepé zdi: A co
dál? A druhá věc – podmiňuje tu první: všechny teorie,
koncepty, anylýzy, projekty se točí kolem ekonomiky, jak se
souhrnně nazývá marasmus, do kterého západní společnost
zapadla. Spadá sem tržní mechanismus jako prý základní hnací
motor jednotlivce i systému, tvorba zisku a ziskuchtivost,
růst a rozvoj, chamtivost a obohacování, korupce a mafiánství,
zločin. Ekonomické myšlení nemůže najít východisko z
ekonomické slepé uličky. Sama sebe nemoc nevyléčí.
Kapitalismus a marxismus mají stejný základ: dívají se na
člověka jako na ekonomickou jednotku. I ti nejchytřejší
politologové, největší kritici soudobé společnosti pohlížejí
na svět účetním metrem. Chtějí vymyslet – ale něco podobného,
co tady už máme. Kapitalistické hospodářství je totiž stále
jenom hospodářství, ať už je jakkoliv dobré nebo špatné! Proč
jsme si z jednoho malého úseku života udělali obří obludu,
která nás začala ohrožovat? Rozkročila se nad námi přerostlá
ropucha bank, kupčíků, lichvářů, finančních drábů, výběrčích,
kterým slouží ministři a poslanci jako jejich poskoci. Proč
nám vládnou účetní a rozpočtová komanda (ano komandují nás, ne
jak máme počítat, ale jak máme žít!), proč se naším hlavním
kritériem stala konta a půjčky, příjmy a výdaje? Nemyslím si,
že bychom měli zrušit počítání, ale proč se z dřívějších
hokynářů stali vládci nad našimi životy?
Společnost ztrácí své normální lidské rozměry ve chvíli, kdy
se bankéř přestane starat o vaše peníze a začne se zajímat o
svoje. Do divadla přijde nadaný manažer, ekonom, aby
rozhodoval, co se bude hrát. Dáte nám své peníze a my vám
budeme vyplácet důchod, zajišťovat vaše zdraví a vzdělání –
možná! Protože bankéři, manažeři, ministři, poslanci,
straničtí funkcionáři podnikají!
Musíte se zúčastnit našeho podnikání, jinak vás k tomu
donutíme! To slyším na každém kroku. Svoboda – ano, ale jen v
byznysu. Básník tu nemůže existovat. František Gellner se
raději ztratil, než aby budoval rozvinutý kapitalismus. Ale
předtím ještě napsal: „Kladivo... na staré zdivo!“ Už tehdy,
před první světovou válkou, byl kapitalismus „staré zdivo“!
Myslím, že od té doby nijak zázračně neomládl.
Musíme změnit společnost účetních na zdravou společnost
kulturních lidí, kteří už urazili jakousi civilizační cestu,
vymysleli nejen bankovní kredity, ale také univerzity,
postavili katedrály, zkomponovali symfonie a do lidských
vztahů vnesli ideály humanity, slušnosti, solidarity,
sociálního cítění a vzájemné pomoci v rámci lidského druhu. Je
potřeba, aby společnost řídili lidé, kteří mají v mozku tyto
ideály, a ne účetní kalkulačku.
Možná jsme něco přehlédli. Mít se dobře a spočítat si to není
štěstí. Brzy skončí doba našeho oběhu kolem středu galaxie.
Nespoléhejme na to, že přijde konec! Třeba budeme muset ještě
pokračovat!
|
