Lenka Procházková zdědila po předčasné smrti otce – spisovatele a scenáristy Jana Procházky – psací stroj, na němž psala své první texty. Ale má po něm hlavně literární talent, energii a aktivní zájem o věci veřejné. Vyjadřuje se k aktuálním společenským a politickým otázkám, léta byla členkou Rady Českého rozhlasu. Za jednu z prvních próz, Růžovou dámu, která stejně jako další texty poprvé vyšla v exilovém nakladatelství, získala Cenu Egona Hostovského. Po roce 1989 vydala novelu o Janu Masarykovi Pan Ministr, romaneto Šťastné úmrtí Petra Zacha či sbírku povídek Zvrhlé dny.

Píše pro rozhlas i televizi, z televizních her připomeňme O babě hladové, z rozhlasových Čtyři ženy Alexandra Makedonského, Exitus a Milostiplná.