Muž, který chtěl být králem, ale selhal

Pondělí 21. května, ČT2, 20.50

Americký režisér John Huston (1906–1987) patřil k tvůrcům tvrdohlavým a konfliktním, avšak prosazené projekty, ať již je dokončil podle svých představ či nikoli, patřily zpravidla k tomu nejlepšímu, co Hollywood mohl nabídnout. Huston na sebe upozornil hned svou prvotinou, drsnou detektivkou Maltézský sokol (1941), a již tady vytyčil základní rysy, které budou pronikat i do jeho pozdějších děl.

Patří k nim svého druhu smolařské chlapáctví, kdy rozhodní, rázní, mnohdy však i sobečtí a bezohlední hrdinové zpravidla narážejí na potíže, které buď přesahují jejich odhodlání, nebo rovnou jejich síly. Není pak důležité, zda se tak děje na půdorysu westernu, gangsterky (Asfaltová džungle), životopisu (Moulin Rouge), dobrodružné podívané (Africká královna), nebo psychologického dramatu (Mustangové).
Huston je spjat především s vážnými dramaty, avšak nalezneme u něho i nečekaně podařené komediální průhledy, ačkoli i ty se pojí s tematikou, která má do veselosti daleko – vražednické zápletky, opepřené cynickými průpovídkami, provázejí například jeden z jeho posledních filmů Čest rodiny Prizziů, který spatříme v pátek 25. května na ČT2.
V „hustonovském“ týdnu z cyklu Velikáni filmu však upřednostněme jiný režisérův počin, a sice historické drama Muž, který chtěl být králem (1975), přichystané na pondělí 21. května. Příběh, který se odehrává v 19. století, čerpá z „koloniální“ Kiplingovy předlohy, avšak povahu bílého muže nijak neobdivuje. Hrdiny jsou tu dva sympatičtí dobrodruzi, příležitostní zlodějíčci a podvodníci, kteří proniknou do odlehlé pustiny, kam noha bělochova snad ještě nevstoupila. Zláká je možnost stát se neomezenými pány místního obyvatelstva. Jenže nedomýšlejí, jak křehká je jejich mocenská pozice, z valné části založená na iracionální, a tudíž vrtkavé úctě. V hlavních rolích se představí Sean Connery a Michael Caine, oba sugestivně a navíc s trochou sebeironie zvládající své úlohy.
Ve filmu lze odečítat různé významové vrstvy – včetně podobenství o složité slučitelnosti evropského rozumářství se zcela odlišným vnímáním domorodců. Huston se na své protagonisty dívá s jistým porozuměním: svými postoji i činy totiž odpovídají době, v níž žijí – největšímu rozmachu britské koloniální říše. Jejich osudy tak předestírají dodnes aktuální otázku: Co očekávat a jak jednat s lidmi, jejichž mentalita i mravy se výrazně liší od (západo)evropských standardů? Má smysl je takzvaně civilizovat, vnucovat jim „naše“ měřítka a hodnoty?

Jan Jaroš, filmový publicista