|
S Jeřábkem
už nebudete sami
Jméno písničkáře Jana Jeřábka vstoupilo do povědomí zkraje
devadesátých let, kdy vytvořil rovnocenné trio s Janem
Burianem a experimentujícím kytaristou Františkem Jančem.
Později působil – opět s Jančem a také s etnomuzikologem
Vlastislavem Matouškem – v alternativní rockové kapele Před
Vaším Letopočtem. Profesí grafolog a psychoterapeut dnes už
vystupuje spíš sporadicky a jeho nahrávky si musíte dokázat
najít. Nejnovější album Mýlíš se, řekla Láska je průřezem jeho
tvorbou a vyšlo na jaře péčí nakladatelství Galén.
Enfant terrible folkové scény se dobře připraveným výběrem
připomíná ve všech polohách své autorské originality, od
intimních křehkostí typu Ukolébavky pro Jidáška po zkreslenou
kytarou pulzující miniaturu Vítej, jež už strukturou odmítá
vžitou představu, jak by měla píseň vypadat. Ukázky z řadových
desek střídají koncertní záznamy, ve své syrovosti ještě
autentičtější než nijak nepřikrášlené studiové snímky.
Zajímavé je, že Jeřábek sice patří mezi Osamělé písničkáře,
jak zní název spolku sdružujícího solitéry žánru od
Andrtové-Voňkové po Janotu či Vášu, ale na pódiu bývá málokdy
sám: většina reprezentativní kompilace ho zastihuje spíš coby
lídra bandu spřízněných muzikantských duší, než jako
introspektivního individualistu.
Ve skladbách Jana Jeřábka se snoubí myšlenky starých perských
mystiků s důvěrně známými příběhy jako by odpozorovanými ze
života našich současníků. Jeden takový nás zavádí do
mikrosvěta rezignovaného páru, v němž apatický, mlčící muž už
jen sedí v obýváku před talířem od jídla, zatímco jeho
manželka se utěšuje „hlavně že nejsem sama“. Jinde se zase
zpívá o muži, který má strach, že se řízne, protože by pak
mohl zjistit, že mu už v žilách neteče krev... Třebaže obrazy,
jež autor črtá, působí znepokojivě, záleží na vnímání každého
z posluchačů, jak budou prožity. I v tom je síla Jeřábkova
neokázalého písničkářství.
Milan Šefl
Foto Hana Rysová
|