|
Kemp proti elitám a nerovnosti
Letošního 28. dubna roku vyrostlo v parku na Klárově, v samém
centru Prahy, stanové městečko hnutí Occupy Prague. Několik
desítek převážně mladých lidí umístilo na každý z přibližně
desítky stanů jeden petiční list a tím se celý kemp stal
petičním místem. Začaly diskuse, sněmy, obstarávání jídla a
vody, dotazy kolemjdoucích, vznikala pravidla. Hnutí tak
zorganizovalo první podobnou nenásilnou akci u nás.
Upozorňuje, že není napojeno na žádné politické strany ani na
oficiální odborové organizace. Hnutí spojuje jednotlivce, není
sjednocující platformou už existujících organizací. Usiluje
o posun společnosti směrem k přímé demokracii. Inspiruje se
španělskými „rozhořčenými“ (los indignados) a americkým hnutím
Occupy Wall Street.
Zajímalo mě, jak se takové hnutí projeví v českých podmínkách,
kam bude směřovat, jakými prostředky, jakou silou a s jakými
ideály. A tak začalo natáčení rozhlasového dokumentu Occupy
Prague. Přijali mě dobře, s dávkou nedůvěry, kterou mají vůči
mainstreamovým médiím. Obviňují je z neobjektivnosti a z
posluhování korporacím a vládám. Nicméně spolupracovali.
Postupem doby se vyjadřovali Michal, Jan, Jitka a její manžel
Pavel – hlavní postavy dokumentu. Michal, kluk zdánlivě
odnikud, který vlastní účast na kempu vidí jako jedinou
možnost vyjádřit svůj postoj, znechucený současnou situací
společnosti nejen u nás. Jan jako jeden z organizátorů Occupy
Prague, inteligentní mladý muž s jasnou vizí. Jitka a Pavel,
manželé, kteří v kempu nebydlí, ale docházejí po zaměstnání.
Hledají vlastně podobně smýšlející lidi, hledají možnost, jak
žít jinak, jak překonat systém, který se jim zdá
nespravedlivý, krutý, asociální a přežilý.
Základem hnutí jsou sněmy, kde mohou všichni lidé svobodně
vyjadřovat své názory a kde se společně diskutuje nad
společenskými otázkami všeho druhu, ale i nad praktickými
věcmi, například o podobě konkrétní akce. Rozhodování probíhá
podle principů přímé demokracie. Neexistuje žádné vedení,
anebo všichni jsou vedení. Promluvit sám za sebe může kdokoli,
hnutí odmítá jakoukoli diskriminaci. Do kempu se postupně
zapojila i skupina bezdomovců – každý měl vstup volný. Časem
se objevily stížnosti obyvatel okolních domů, že na Klárově je
nepořádek a žije tam póvl společnosti.
Jak to dopadlo? Pokračuje akce Occupy Prague dál? Jsou její
účastníci naivní lidé plni ideálů, anebo reálná síla
nespokojené skupiny? Lidé na spodku společenského žebříčku,
nebo vizionáři? Dokument pochopitelně nemůže zodpovědět
všechny tyto otázky, ale může poodhalit motivy, možnosti i
prostě nechat zaznít pro někoho možná neobvyklý hlas. Ale i
ten patří do celku naší reality.
Dokument Occupy Prague poslouchejte v neděli 8. července ve
22. hodině na vlnách Dvojky. V následném Nočním mikrofóru se
můžete zapojit do besedy s účastníky kempu Occupy Prague.
Dan Moravec, dramaturg ČRo 2 – Praha |