|
Aby se nezapomnělo...
V červnu uplynulo sto sedm let od narození Jiřího Voskovce a
Supraphon při té příležitosti připravil nové CD Jiřímu
Voskovcovi k narozeninám sestavené Karlem Kolišem z nahrávek
v jeho archivu.
Úvodní, velice originální a zcela neznámou písničku My všichni
to víme, zpívá a capella Voskovec roku 1964 doma v New Yorku,
„aby se nezapomnělo“. Je to píseň z poslední, již
nepremiérované inscenace Osvobozeného divadla Hlava proti
Mihuli. Tedy i poslední v Česku vzniklá skladba Jaroslava
Ježka. Partitura se nezachovala, takže jde o vzácný
muzikologický dokument.
Téměř celý pětasedmdesátiminutový obsah se tak či tak týká
nahrávek Supraphponu. Půlodinovka Kde jsem se narodil je
dialog, pořízený V+W roku 1974 ve Vídni – do „znormalizované“
a od roku 1960 „socialistické“ vlasti se Voskovcovi, právem,
nechtělo. Necelý pak vyšel na dvojdeskovém albu Supraphonu
(rok sleeve note neuvádí). Nezasvěcený posluchač by zde
potřeboval nějaký komentář, protože jinak stěží pochopí kdy a
za jakých okolností Werich koupil Voskovcův rodný dům a co
s ním podnikal. K případnému „zasvěcení“ nejsou ovšem nutné
znalosti teatrologa nebo historika, stačí mít přečtenou
třídílnou, nedávno vyšlou korespondenci V+W, aby posluchač
kupříkladu chápal narážky na obrazy v majetku Voskovcova
bratra.
Objevem nesmírné historické ceny je následující
dvacetiminutový Voskovcův návrh Rozhovoru přes oceán, LP desky
která pak v roce 1965 opravdu vyšla. Voskovec se tu jeví jako
geniální trojjediný dramaturg, režisér a autorský herec
s fantastickým smyslem pro estetické zákonitosti fonografie
(pandán ke „kinematografie“); konečně měl už tehdy za sebou
četné rozhlasové zkušenosti. Je to vlastně jedinečná „zvuková
režijní kniha“.
Následující „dopimluv“ je reakcí na Werichovu odpověď a pak už
slyšíme výsledné dílo, Rozhovor přes oceán 1965, fiktivní
telefonní dialog, který vyšel v Supraphonu na LP desce Klobouk
ve křoví jako pandán stejnojmenné tehdy vydané Voskovcovy
knížky.
Čistě korespondenční ráz má pětiminutový úryvek Živej sen, ve
kterém Voskovec líčí, jak se mu zdálo, že byl zvolen
prezidentem USA a ihned nařídil, aby ministerstvo zahraničí
vymohlo na čs. vládě odjezd Werichovy rodiny na dlouhodobou
návštěvu Ameriky.
Petr Pavlovský, kritik
Foto Supraphon |