|
Klicperovci mají osobitou tvář
Na třech jevištích – hlavní scéně, Studiu Beseda a V podkroví
– nabízí i v nové divadelní sezoně přitažlivý repertoár
Klicperovo divadlo Hradec Králové. Za ředitelování zkušeného
Ladislava Zemana vystřídal na postu uměleckého šéfa dnešního
principála brněnského „Provázku“ Vladimíra Morávka David
Drábek – plodný dramatik i experimentující režisér vyhraněné
poetiky. Podařilo se tu stmelit velmi kvalitní činoherní
kolektiv, excelující ve výrazně zesoučasňujících adaptacích
klasiky (naposledy Grabbeho Don Juan a Faust nebo
Beaumarchaisova Figarova svatba) a zejména ve světových
premiérách autorských novinek, provokujících textovou
osobitostí i surreálnou imaginací a psaných zdejším hercům
přímo na tělo (Drábkovi oceňovaní Jedlíci čokolády).
Dokladem tohoto inspirativního, především mladými diváky
fandovsky přijímaného přístupu může být Drábkův humorně
satirický „příběh vrhačky“ Koule, jenž vzbudil mediální
pozornost už v původní rozhlasové verzi. Letošní jubilantka
Pavla Tomicová téměř nesejde z pódia v benefiční, mnohotvárně
vykreslené postavě temperamentní atletické královny Mileny,
která na slávu dopující socialistické rekordmanky doplácela
v osobním životě a nedokázala se vyrovnat ani se zásadními
společenskými změnami. V sérii mrazivě jízlivých, ale též
chápavě jímavých výjevů se dobře uplatní i její kolegové,
s kabaretně groteskní perziflážní nadsázkou zobrazující mnohé
celebrity.
Dvě nedávné premiéry hlásí se k podnětům regionálním. Kromě
rozbíhavé, symboly a asociacemi zahlcené koláže Martina
Františáka Věc Čapek jde o zdejší dramatizaci půvabné knížky
Karla Poláčka Bylo nás pět od Jany Sloukové a mladého režiséra
Jana Friče. Pohodovou atmosféru klukovské party v meziválečném
Rychnově nad Kněžnou zpřítomnili v podobě nápadité „klipové“
montáže (s vynecháním několika figurek a rozvinutou partií
indické cesty), při využití dobových šlágrů a také
vzpomínající postavy tragicky končícího autora.
Vít Závodský, divadelní publicista
Foto Patrik Borecký |