Číslo 49 / 2012.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se spisovatelem.
Ludvíkem Vaculíkem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

Ludvík Vaculík

Příběh vody odpadní

Co se stane s vodou, kterou doma vylejeme do výlevky? A kudy všude proteče, než se dostane zpět do řeky? O tom všem vypráví dokument Cesta vody odpadní, který vznikl ve studiu Českého rozhlasu Plzeň a v rámci Radiodokumentu ho ve středu 5. prosince ve 21.45 odvysílá stanice Vltava.

Autoři dokumentu v nejhlučnějším provozu čistírny odpadních vod.

Současnou kanalizační síť města Plzně tvoří systém kanalizačních sběračů a uličních stok budovaný již od konce 19. století. Celkem je plzeňské podzemí protkáno více než pěti sty kilometrů stok, na které je napojeno okolo šestnácti tisíc kanalizačních přípojek. Vlastní čistírna odpadních vod je v podstatě složitá továrna. Ta, která stojí na okraji města poblíž řeky Berounky, je nová a vybavená perfektní technologií. Areálem čistírny nás provedl ředitel úseku odpadních vod Zbyněk Bejvl a vedoucí provozu Milan Rataj. Rozhlasové mikrofony tu zachytily zvukový obraz přítoku špíny z celého města. Slyšet je děsivý hukot vstupní čerpací stanice. Sledujeme cestu vody, která běží na biologické čištění. To je srdce každé čistírny, kde se pomocí směsní kultury mikroorganismů odstraňuje znečištění i takzvané nutrienty. Mikrofon zachytil tichý zvuk provzdušňovacích dmychadel, která vhánějí do nádrží desítky tisíc metrů krychlových vzduchu.

O „kanalizačním pekle ve víru černé vody“ promluví Lord Morbivod. Na břehu řeky Berounky poblíž místa, kde jsou zaústěny veškeré již vyčištěné odpadní vody z Plzně, proběhlo natáčení s ochráncem přírody a vedoucím plzeňské Záchranné stanice živočichů Karlem Makoněm. Čistička vypouští do řeky téměř čistou vodu. Berounka se tak stala nejen významný zimovištěm a hnízdištěm vodního ptactva, ale i domovem pro mnohé další živočichy.
Posluchači se octnou také přímo v Českém rozhlase Plzeň, v kanceláři číslo 309. Sledovat budou „rozborku a sborku“ sifonu, kterou provedl zkušený mistr instalatér Robert Falter. Z natáčení s deratizérem Vladimírem Měřinským se dozvědí zásadní informace o způsobu potlačení populace potkanů i to, jaké humánní nástrahy na likvidaci těchto hlodavců dnes známe. Výklad odborné archivářky Archivu města Plzně Jitky Janečkové pak poučí o prvním zděném kanálu, který postavili v roce 1637 plzeňští řezníci z takzvaných Masných krámů do mlýnské strouhy.
„Kanalizační peklo ve víru černé vody, děsivě duní poklopy, dole se valí voda, masivní voda špíny se řítí k čistírně“. To je část textu jedné z četných skladeb Lorda Morbivoda, vedoucího plzeňské blackmetalové kapely Stíny plamenů. Lord Morbivod v rozhlasovém dokumentu vypravuje o fascinujících místech kanalizací a stok pod Plzní, které se staly inspirací pro dějovou náplň řady písní. Objevují se v nich postavy světa kanalizačních mýtů: Pán Čistírenský, Paní z Vodárny, Syn Poklopů či Mistr Jímač. Několik koncertů kapela odehrála přímo v kanalizačních prostorech. S lordem Morbivodem prožijeme i výpravu do kanalizačního sběrače.
Dokument Cesta vody odpadní má podobu akustického leporela složeného z rozmanitých obsahových a zvukových segmentů, epizod, fragmentárních dějů spjatých a spojených s příběhem odpadní vody. Poslechněte si ho i vy!

Miroslav Buriánek, Tamara Salcmanová, autoři dokumentu

Foto Kateřina Chmelíčková a archiv



  Muži jsou...
  Jak to vidí Věra Nosková
 
  Příběh vody odpadní

  Nalaďte si  
 
  Kapela jako životní vtip
  Téma