Číslo 49 / 2012.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se spisovatelem.
Ludvíkem Vaculíkem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

Ludvík Vaculík

Ve tváři lehký smích…

Britská autorka Kate Atkinsonová (1951) se ve svých prózách ráda zaobírá nelehkým osudem žen. A činí tak i v jediném dramatu, které zatím napsala a jež nyní v překladu Dany Vlčkové uvádí Divadlo ABC pod názvem Ostatní světy. Proplétající se příběhy osmi žen jakoby zkoumaly různé fasety milostných a manželských vztahů. A to dokonce v průhledu do historie, protože ve starobylém domě, který si koupila jedna z hrdinek dramatu, historička Elizabeth (Evellyn Pacoláková), ožívá vztah někdejšího pána domu Merrica (Luboš Veselý) a guvernantky Agnes (Henrieta Hornáčková).

Na zdraví? Spíš na neštěstí a bolest, které jsou průvodkyněmi postav Ostatních světů – ať již těch z devatenáctého nebo, jako v tomto případě, z dvacátého století: Stanislava Jachnická (Susie), Lukáš Jurek (Jiří) a Evellyn Pacoláková (Elizabeth).

Prolínání časových rovin umožnilo autorce konfrontovat přísné viktoriánské mravy se současnou „lehkostí bytí“. I když láska Merrica a Agnes vyústí kvůli úzkoprsé morálce až do tragédie, nelze o dnešních ženách říci, že by se jim v uvolněných vztazích žilo snadněji. Díky ekonomické soběstačnosti mají sice víc svobody, ne však lásky. A pokud si některé – jako třeba Elizabethina sestra Kitty (Dana Batulková) – namlouvají, že k pocitu štěstí stačí sex, usvědčuje je z omylu znovu se vynořující osamění a prázdnota.

Autorka ani režisér Radovan Lipus ovšem tuto prázdnotu, kterou tušíme i v pozadí ostatních osudů, příliš nezdůrazňují a raději těší diváky kresbou odlišných charakterů, přesně vedenými a často i vtipnými dialogy a pohráváním si se dvěma časovými rovinami. Režisér, který toto syžetové specifikum skvěle zvládl již při inscenování Stoppardovy Arkádie v Národním divadle, přidal v ABC k odlišení oněch dvou rovin i míru herecké stylizace: viktoriánské postavy obdařují interpreti větší sveřepostí a rigiditou – jakoby jejich duše byly svázány korzetem. Nejzřetelněji je to vidět na postavě Merricovy matky – konečně pořádné roli Radky Fiedlerové. Na druhé straně této škály stylizace je Elizabethina a Kittina matka Enid: Dana Syslová ji ztvárňuje jako nesmírně uvolněnou, energickou paní, která svou upovídaností a vtipem zastírá, kolik bolesti musela vytrpět v manželství s násilníkem. I mezi těmito dvěma krajními polohami se ovšem setkáváme s pozoruhodnými výkony: k výše připomenutým herečkám – Pacolákové, Batulkové a Hornáčkové – je třeba v této souvislosti jmenovat i Veroniku Gajerovou v roli Merricovy ženy a Aleše Procházku coby dočasného Elizabethina partnera Alexe.

Bronislav Pražan, publicista

Foto Alena Hrbková



  Muži jsou...
  Jak to vidí Věra Nosková
 
  Příběh vody odpadní

  Nalaďte si  
 
  Kapela jako životní vtip
  Téma