|
|
 Když
se Rusko rozkládalo na prvočástice
Jako četba na pokračování zazní počínaje pondělím 21. ledna na
stanici Vltava vzpomínková kniha Viktora Šklovského
(1893–1984) Sentimentální cesta. Poprvé vyšla v Berlíně roku
1923, kam se její autor uchýlil, když mu v Rusku hrozilo
zatčení. Spisovatel a literární vědec Viktor Šklovskij, jeden
z čelných představitelů ruského avantgardního hnutí, v roce
1914 dobrovolně vstoupil do armády a jako komisař prošel
východní frontou, Persií, účastnil se občanské války i
revolučních událostí.
V Sentimentální cestě píše o době, kdy se – podle jeho slov –
Rusko rozkládalo na prvočástice, kdy dějiny změnily kurz tak
prudce, že všechno začalo naráz pozbývat základy. Starý řád
byl zničen a místo něj nenastalo nic. Události jako by ve
Šklovského vyprávění, psaného bez odstupu, v aktuální době a
situaci, postrádaly smysl i kontext – ten není na čem
vystavět. Celkový chaos je v knize zobrazen působivým stylem,
plným ironie, poznámek, odboček a zkratkovitých vět. Šklovskij
má nadání spojovat věci na první pohled protikladné nebo
nesouvisející, ale bez toho by charakter epochy, o níž píše,
dokázal stěží zachytit. Autor neustále rozbíjí představy o
revoluci, o válce a frontě, o tom, co je to bída, smutek,
život a při tom všem i umění.
Připomeňme si historické pozadí jeho zápisků: v únoru 1917 je
Rusko vysáté boji první světové války a krutou zimou. Vládnou
Romanovci, kteří ve skutečnosti už nic neřídí, a schyluje se
ke generální stávce. V Rusku je ustavena první demokratická,
takzvaná Prozatímní vláda. Šklovskij jede po únorové revoluci
na frontu jako komisař, který má povzbuzovat vojáky k vedení
války do vítězného konce. Do Petrohradu se vrací v lednu 1918,
samotnou bolševickou revoluci nezastihne. Zanedlouho je opět
nucen odjet z města, bolševici po něm vyhlásí pátrání.
Počátkem roku 1919 se vrací do Petrohradu a zanedlouho znovu
odjíždí na Ukrajinu, kde hledá svou ženu. Na Ukrajině se stává
svědkem definitivní porážky bílé armády, ženu nalezne a vrací
se i s ní zpět do Petrohradu. Roku 1920 je jmenován profesorem
dějin umění. V roce 1922 znovu utíká před bolševiky do Finska
a odtud do Berlína. Do Ruska se vrátil v září roku 1923 a
usadil se v Moskvě, kde žil až do své smrti roku 1984.
Českému prostředí je Viktor Šklovskij znám už od třicátých let
20. století, kdy jeho formalistické studie měly zásadní vliv
na rozvoj pražského strukturalismu. Známá kniha Teorie prózy
vyšla v Praze v českém překladu již roku 1933. Jeho
Sentimentální cesta je utkána tak, že čtenář je překvapen,
stržen a zasažen.
Alena Zemančíková, redaktorka ČRo 3 – Vltava |
