|
Jiří
Vejvoda, publicista
Volá Kolombo...
Nenechte se mýlit titulkem, řeč nebude o takřka stejnojmenném
detektivovi. Odlehlejším, ale zajímavým námětem je jedna z
nejstarších rozhlasových stanic světa, která se nachází na Srí
Lance. V „ráji bez andělů“, jak bývalý Cejlon překřtili
Hanzelka a Zikmund, kteří tento ostrov považovali za jeden z
nejkrásnějších koutů planety. K témuž dospěl počátkem
dvacátých let minulého století anglický inženýr Edward Harper,
budující zde telegrafní síť. „Kromě toho začnu experimentovat
s vynálezem, kterému patří budoucnost,“ komentoval prý roku
1923 své první pokusy o místní rozhlasové vysílání. S hrstkou
nadšenců z řad britských koloniálních úředníků i domorodých
techniků založil Ceylon Wireless Club. A z místnůstky na poště
v centru hlavního města Kolombo se začal do okolí linout
nesmělý signál. Harper, nazývaný „otcem cejlonského rádia“, se
totiž zmocnil malého vysílače, ukořistěného za první světové
války z německé ponorky. A to jeho týmu umožnilo oblažit první
posluchače hudbou z gramofonových desek, k níž se časem
přidalo mluvené slovo. Úvodní logicky nepronesl nikdo jiný než
britský guvernér Cejlonu, Sir Hugh Clifford. Psal se 16.
prosinec 1925 a stanice Colombo Radio právě zahájila své
pravidelné vysílání.
Později prožila řadu změn a dvě zlaté éry. Jakmile síť
dalších, již výkonnějších vysílačů umožnila šíření programu
alespoň zčásti na venkov, došlo k hrdě „celoplošnému“
přejmenování na Radio Ceylon. Jeho vliv na proměnu životního
stylu obyvatelstva byl prý značný. Ráno a večer se rozvětvené
rodiny scházely pod střechou šťastlivců vlastnících rozhlasový
přijímač a hltaly novinky z domova i ze světa, o jehož podobě
neměly vesměs dosud tušení. Za druhé světové války obsadila
vysílací studio spojenecká vojska. Zřídila zde Radio Seac a
zásobovala informacemi bojové jednotky prokousávající se
Tichomořím.
Rekordní poslechovosti se ovšem „král rozhlasových vln Asie“
těšil hlavně v padesátých a šedesátých letech. Rok 1967 se v
předtuše blížící se nezávislosti země stal svědkem vzniku Sri
Lanka Broadcasting Corporation, jejímž výkonům začaly vévodit
pořady oblíbených moderátorů – Hudební kolotoč Desmonda
Carringtona anebo talk show Vernona Corey Berte, neberte.
Když státní vysílatel SLBC slavil v prosinci 2005 rozhlasové
osmdesátiny, měl se čím pyšnit. Vždyť cejlonské rádio berou
vážně místní Tamilové i Sinhálci, neboť zůstávalo i v dobách
vyhrocené nesnášenlivosti jedním z mála vzájemných pojítek. |