|
Fassbinder – samouk a vizionář
Německý režisér, scenárista a herec Rainer Werner Fassbinder
se narodil roku 1945 v lázních poblíž Mnichova a zemřel v
důsledku hektického pracovního i životního stylu pouhých deset
dní po svých sedmtřicátých narozeninách 10. června 1982 ve
svém mnichovském bytě.
Za pouhých čtrnáct let své tvůrčí dráhy natočil Fassbinder
více než čtyřicet filmových titulů. Toto množství ovšem
zahrnuje také seriály, takže dohromady jde o devadesát hodin
projekce – tedy o dobu, ve které promítneme na šedesát
celovečerních filmů.
Ačkoli byl autodidakt, již v sedmdesátých letech si vydobyl
pozici nejproduktivnějšího a nejslavnějšího západoněmeckého
filmaře. Vyšší společenské kruhy ho nicméně nesnášely, neboť
je ve svých filmech dovedl usvědčit z pokrytectví a falše jako
málokdo jiný. Bulvár o něm proto na oplátku dodnes prohlašuje,
že byl „oplzlý netvor“. Fassbinder provokoval již tím, že se
na filmových festivalech zásadně objevoval neoholený, v
kostkované košili a černé kožené bundě, neustále s cigaretou v
ruce.
O jeho tvorbě se v posledním dvacetiletí sice pořádají
akademické konference, avšak hlubinně rebelský a varovný étos
jeho filmů, namířený proti soudobému politicko-společenskému
statu quo a burcující k sebereflexi, jako by se dnešní
establishment vůbec neobtěžoval akceptovat a chápat. V
dokumentu Všechny Fassbinderovy ženy (uvedeném před lety i na
ČT2) italský kritik Giovanni Spagnoletti k osudu
Fassbinderových snímků výstižně říká: „Už v osmdesátých a
devadesátých letech byl jistým způsobem cenzurován. Za svého
života vždy provokoval a dráždil, takže když zemřel, všichni
byli rádi, že se toho protivy zbavili. Jeho filmy se dnes
příliš nepromítají, nemá žádné skutečné pokračovatele, nikoho,
kdo by šel jeho cestou, leda snad náhodně. Ve své zemi je
Fassbinder sice pokládán za kulturně cenného režiséra, jenže v
důsledku toho ztratil hodně ze své polemičnosti – což byl
jeden z nejdůležitějších faktorů jeho tvorby.“
Komponovaný pořad, který v sobotu 2. února v 9 hodin zazní ve
Víkendové příloze stanice Vltava, je syntézou toho nejlepšího,
co o Fassbinderovi Vltava v posledním desetiletí vysílala.
Pásmo zahrnuje genezi a profil Fassbinderova subverzivně
melodramatického stylu, rozsáhlé interview s jedním z jeho
nejdůležitějších spolupracovníků Harrym Baerem, výňatky z
rozhovoru s herečkou Hannou Schygullou, úryvky z interview s
nejvýznamnějším českým specialistou na Fassbinderův život a
tvorbu Borisem Jachninem a také zevrubnou analýzu
Fassbinderova nedůležitějšího filmového díla – televizního
seriálu Berlín, Alexandrovo náměstí.
Vladimír Hendrich, publicista |