|
|
Smutný výlet do současné minulosti
Od prvních metrů dokumentárního filmu Pevnost nás obklopí
tísnivá atmosféra: zimní sychravé přítmí, smutná krajina za
okénky vlaku. A záběr na muže s vějířkem cestovních pasů v
ruce. Rezignovaně vysvětluje, že jich musí mít několik – aspoň
ruský, moldavský či ukrajinský. Protože samostatnost státu, v
němž žije – tzv. Podněsterské moldavské republiky – zatím
nikdo neuznal. I když tiše trvá už přes dvacet let.
Mladí filmaři Klára Tasovská a Lukáš Kokeš se do nepatrné, ale
konfliktní země pod silným ruským vlivem vydali v čase
prezidentských voleb. Stejně jako jiní dokumentaristé našli
inspirativní téma v cizině; připomeňme cesty filmaře a
spisovatele Martina Ryšavého na Sibiř (Medvědí ostrovy) či
„africký“ dokument Martina Marečka Pod sluncem tma. Rovněž
Tasovská a Kokeš vítězí na filmových festivalech (Jihlava) a
sklízí prestižní ceny. Přitom jsou teprve studenty FAMU!
V Pevnosti zaujali pozici empatických pozorovatelů, nevstupují
do dění, jen se dívají a zaznamenávají – s výjimkou krátké
epizody, kdy se kvůli „nepovolenému“ natáčení dostanou do
konfliktu s milicí. Sledují ruch na ulicích, velkohubé projevy
prezidentských kandidátů, dialogy v bytech. Vše je poznamenáno
systémem „řízené demokracie“ – tedy svobody „odtud – potud“.
Milicionářský papaláš na jednom místě bezelstně říká: „U nás
je pořádek a bezpečí, vždyť na každého občana připadá jeden
policista.“ Situace v Podněstří jako by z oka vypadla
normalizačním letům u nás. Nebo poměrům v Rusku, jehož vliv je
tu patrný na každém kroku. Zatímco z projevů kandidátů na
prezidenta (tvůrci je občas snímají z televizní obrazovky)
zaznívá umělý optimismus, ze záběrů z ulic i rozhovorů s lidmi
čiší bezradnost a nedostatek životních perspektiv.
Pohled na bizarní státeček na východě Evropy je natočen
citlivě a kultivovaně, se smyslem pro celek i detail. Jeho
návštěvnický osud v kinech je ale poněkud nejistý, proto se
nabízí otázka, zda by mu neslušela lépe televizní obrazovka.
Však v něm televize, byť ta podněsterská, hraje důležitou
roli.
Agáta Pilátová, publicistka
Foto Artcam |
