|
|
 Věčný rošťák slaví osmdesátiny
S pětadvacetiletým Jeanem-Paulem Belmondem vpadla na plátna
nejen francouzských kin nová estetika – na rozdíl od
dosavadních krasavců se vyznačoval tváří spíše tuctovou, ne-li
nevzhlednou. Ztělesňoval víceméně sympatické typy přidrzlých
postav, které si s nějakými mravy příliš nelámaly hlavu.
Celosvětovou slávu mu přinesl smolařský gangstřík v Godardově
debutu U konce s dechem (1959) – a z navozené ležérnosti pak
těžil i v dalších filmech, najmě v rovněž Godardově Bláznivém
Petříčku (1965). Zejména v počátcích nalezneme i díla umělecky
náročná, spolupracoval s uznávanými tvůrci, například De
Sikou, Bologninim, Melvillem nebo Resnaisem.
Belmondo, jak pozvolna podléhal komerčním tlakům, si postupně
vybudoval image řekněme „sympatického darebáka“, který s
úsměvem na rtech porušuje společenské konvence, ať již stojí
na straně zákona či proti němu. Proslul figurkami svérázných
dobrodruhů (podle vzoru Muže z Ria, 1963), dokázal obratně
spojovat napětí s humornou nadsázkou, takže se uplatnil v řadě
dobrodružných komedií (Manželé z roku II, 1970). Věrohodně
však vyznívali i samorostlí poldové (Samotář, 1987), které
nebylo radno naštvat. Belmondo proslul tím, že se nerad
nechával zastupovat kaskadéry, takže v mnohých nebezpečných
výjevech vystupoval opravdu sám. Navíc dokázal přiměřeně
zestárnout, přestože stále zůstával nezbedným chlapíkem s
dětsky bezelstnýma očima.
Letos již osmdesátiletý herec (narodil se 9. dubna 1933) se
dočkal nejvyšších, i společenských ocenění (od ministra
kultury například získal řád Čestné legie). Herecky aktivní
byl až do roku 2001, kdy utrpěl vážnou mozkovou příhodu.
Dlouhodobě překonával pohybové i hlasové postižení, od té doby
vystoupil v jediném filmu, v melodramatu Muž a jeho pes
(2008), kde sehrál osamělého starého muže zápasícího s
následky ochrnutí.
Česká televize uvádí tři jeho filmy, vesměs spadající mezi
únikové tituly bez větších ambicí. V málo známém thrilleru Ho!
(8. 4., ČT2, 21.50) herec ztělesnil bývalého automobilového
závodníka, jenž se při hledání dobrého bydla spřáhne s
podsvětím. V daleko známějším policejním dramatu Strach nad
městem (12. 4., ČT2, 21.40) se představil jako komisař,
vytrvale stíhající nepolapitelného zločince. A v parodii Muž z
Acapulca (13. 4., ČT1, 21.35) ztělesnil jak spisovatele
podřadného čtiva, tak jeho literárního hrdinu, ať již koná
supermanské skutky nebo se naopak propadá do malomyslnosti.
Zejména tady se dokázal vysmát vlastnímu typu, u diváků tak
oblíbenému.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
