|
|
 V
džungli jménem Cannes
Je snadné si představit, jak si fanoušci přivazují židličky a
žebříky k zábradlí u festivalového paláce v Cannes, aby
spatřili filmové hvězdy zblízka. A pokud mají to štěstí, mohou
od nich dostat autogram. Více skryté obrázky jsou ty ze
zákulisí slavného festivalu, kdy i novináři, ač světa filmu
znalí, stojí dlouhé fronty před kinem nebo na tiskovou
konferenci, aby výborné filmaře viděli na vlastní oči. A pokud
mají to štěstí, mohou se jich i na něco zeptat. To byl i
případ reportérky Českého rozhlasu Plus Martiny Vackové, jejíž
exkluzivní reportáž z letošního filmového festivalu v Cannes
přinášíme.
Když letos v Cannes skončila novinářská projekce filmu
režiséra Stevena Soderbergha Za kandelábrem, kde excelují
Michael Douglas a Matt Damon, vytvořila se před konferenčním
sálem fronta dlouhá přes deset metrů. A to jistě nejen díky
tomu, že tradiční příběh o lásce a vášni vyprávěl film poněkud
svérázně a zároveň decentně. Obě hvězdy hrají milenecký
homosexuální pár na konci sedmdesátých let, v poslední
bezstarostné době, než bezpečnostní dveře nechráněného sexu
vykopla smrtící nemoc AIDS. Ve velkém sále festivalového
paláce, pojmenovaném po prvních filmařích, bratrech
Lumiérových, film sledovaly tři tisíce novinářů.
Mimochodem, pokud se v Cannes promítá film se slavnou hvězdou,
nestačí být v kině ani s půlhodinovým předstihem. Jelikož
nikdo ještě netuší, zda nový film bude úžasný, či si spíš
zaslouží bučení a pískot, novináři berou schody paláce útokem
hodinu dopředu. Nejednou se stává, že opozdilí žurnalisté jsou
odkloněni do méně vhodných řad, do jiného sálu, nebo dokonce
na jiný den. Podobné situace jsou velmi frustrující v případě,
že máte po filmu vysílat o tom, jak byl nový snímek přijat a
co je na něm zajímavého.
Na tiskové konference se tytéž tři tisícovky novinářů už
nehrnou, takže boj o místa nebývá tak dramatický. Ten vymění
boj o otázku. Zmíněnou tiskovku s režisérem Stevenem
Soderberghem a herci Michelaem Douglasem a Mattem Damonem
moderoval legendární francouzský novinář Henri Béhar a
reportéři se hlásili o dotaz ještě předtím, než všechny
přítomné uvedl a představil.
V canneské džungli, jak někteří o festivalu říkají, není
neobvyklý další zákulisní obrázek – jak novináři běhají mezi
dvěma velkými tiskovými středisky a mezi stánky různých
filmových společností. Ty lemují palmový bulvár La Crosisette
a mořské pobřeží. Tady se ve větru fotí festivalové delegace
na speciálním místě vyhrazeném pro takzvané photocally, kam
mají přístup jen fotografové. A kousek vedle se na na
speciálních terasách dělají rozhovory, kam pro změnu mohou jen
publikující novináři. Pro festivalový štáb, udržující chod
festivalu, žádné výjimky neplatí.
Podobně žádné výjimky neakceptují ani policisté před
festivalovým palácem, kteří řídí dopravu především při
slavnostních premiérách. Slova o tom, že nebudete přece
obcházet půl bulváru jen proto, že vchod pro novináře je hned
za tímhle zátarasem, prostě neslyší. Chcete-li se dostat do
sálu, musíte jít vchodem určeným pro vaši akreditaci a půl
bulváru bez řečí obejít musíte. Nebo s řečmi, a ve vypjatých
chvílích, kdy vám film nebo rozhovor začíná za pár minut,
dokonce s nadávkami. Ale ty nikdo neposlouchá...
Mimochodem podruhé, víte, že na festivalu v Cannes se do
promítacích sálů a do paláce vstupuje jak na palubu letadla?
Novinářům i divákům se kontrolují tašky, nesmí projít žádná
láhev s nápoji ani jídlo. K tomu ještě ochranka projede
člověka čtečkou. Teprve pak vás pustí do sálu, kde se za pár
minut zhasne a vy se odpoutáte od reality a letíte do světa
filmového příběhu. Jste na palubě festivalu – pro někoho
divokého, pro jiného úžasného –, který přenáší do světa
příběhů, někdy drsných, násilných, erotických i
pornografických, jindy romantických a veselých. Tohle všechno
je možné na filmovém festivalu v Cannes.
A mimochodem napotřetí: novináři se letos v Cannes z legrace
dělili na ty, kteří ve filmu Za kandelábrem včas nepoznali
Michaela Douglase, a na ty, kteří včas nerozpoznali Matta
Damona. Jak na tom budete vy?
Martina Vacková, Cannes
Autorka je redaktorka ČRo Plus
|
