Číslo 30/ 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s operní zpěvačkou.
Elinou Garančou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Radko Kubičko, komentátor ČRo

Média v dobách politické krize

V české politice je už snad možné všechno, soudí se všeobecně, ale poslední týdny otevřely zase nové hranice. Média mohla mít skutečné hody, ale bylo to asi tak trapné, že se na tom příliš nevyžívala. No, považte. Zatčena byla nejbližší spolupracovnice premiéra, o které se už dlouho spekulovalo, že k němu má vztah větší než malý, a nejen pracovní, a souvisí nějak volně s jeho čerstvě oznámeným rozvodem. A hle, obviněna byla ze zneužití vojenské tajné služby, pro špehování právě premiérovy manželky. Ve vazbě z jiných, ale souvisejících důvodů skončili rovněž bývalý ministr, náměstek a předseda klubu poslanců vládní strany. Premiér se v zatýkací den do večera skrýval a nebylo jasné, kde je a co se děje. Vznikaly nejrůznější spekulace, třeba že už je v nemocnici. Když se objevil, rezignovat nehodlal, nechal se vlastní stranou podpořit, pak odvolal ještě svou spolupracovnici z funkce a – rezignoval. Zbytek koalice se těšil, že premiér je pryč, jenom ho vyměnit a jede se dál.
A tu vycítí svou hvězdnou hodinu prezident, nechce starou vládu s jiným šéfem či šéfovou, a jmenuje zcela bez souvislosti s parlamentem a výsledky posledních voleb svého kamaráda premiérem a ten sestavuje vládu navzdory všem politickým stranám, vyjma jedné, neparlamentní, nesoucí servilně prezidentovo jméno. A nazývá to vládou úřednickou, byť do ní zatím nesehnal žádného úředníka, jen vysloužilé politiky. Strany pláčou, prezident se tváří, že to je normální, a většina veřejnost mu fandí, jak s těmi vládními výtečníky vyběhl.
To je česká politika těchto dní. A média? Trochu jsou z té věci zmatena. Už při zatýkání kolem premiéra projevila značnou nedostatečnost. Nic totiž nevěděla a soustředila se jako v případu zatčeného poslance Ratha na shánění informací z oficiálních zdrojů, které byly právě na ně zcela skoupé. Vyhlášení investigativci se omezili na vlastní spekulace, cože se to vlastně může dít a z čeho je celá zatčená squadra obviněna. Kde je premiér, nevěděl vůbec nikdo, ani předsedkyně Poslanecké sněmovny, tak proč by to věděla média. Žádná vlastní mediální agenda, ani snaha o nezávislé posouzení megalomanského policejního zátahu. Skuteční kmotři české politiky a byznysu se mohli jen usmívat: zatímco jejich loutky skončily za mřížemi, oni sami jsou sice vyšetřováni, ale vcelku v poklidu na svobodě po různých letoviscích.
Média jako celek, i když každé zobecnění kulhá, neplní funkci hlídacího psa demokracie, když se spoléhají jen na oficiální statementy. Ale co mají koneckonců dělat, když krize a bulvarizace je téměř vyřazují z role plnohodnotného partnera politické reprezentace? Letitá snaha zaujmout a bavit je navádí na líbivé záběry z policejních manévrů a fotografie zatčených různě zabezpečených proti aktuálnímu útěku. A co teprve spekulace o tom, jak se ve vyšetřovací vazbě budou mít, když ji v tomto směru už dost zkušený poslanec Rath označuje za novodobou torturu! Není toho mnoho, čeho se dá v médiích opravdu věcně zachytit.
A prezidentův pokus o vlastní nestranickou vládu? Ani zde nejsou média právě důsledná, když nepříliš dobře vysvětlují, jaký vliv mohou mít tyto způsoby na celý politický systém. Je možné je jistě chápat, všechny události posledních dnů jsou natolik absurdní, že nejlépe by bylo informovat opravdu raději o těhotenství nebo partnerských eskapádách populárních hereček. Jenže to je ta nevýhoda médií, že jsou do značné míry závislá na tom, co se ve skutečnosti děje. Jejich profesionální ctí by ale bylo vytvářet i vlastní agendu, to je být absurdním dějům renomovaným kritikem a klást politikům i policejním orgánům nepříjemné otázky. Žádné takové ale nezaznívají dnes, ani nezazněly včera, až na pár komentářů renomovaných autorů, kterých ale není přehršel, a mnohá média si už si je ani nemohou dovolit. Jo, kdyby je bylo možné dovést za třetinu ceny z Asie. Nepříjemné otázky totiž vyžadují jistou fundovanost a té se ekonomicky značně škrceným médiím dostává opravdu pomálu. Nezvyšuje tolik náklad a sledovanost, jen vytváří trvalé hodnoty. Ty jsou ale jako reklamní nosič pro inzerenty dost nepřitažlivé.



  Média v dobách
  politické krize
 
  
Agenti do výslužby
  neodcházejí
 
  Vratké nohy
  humanitárních aktivit