|
|
 V
zemi, která budí strach i obdiv
Pět a půl roku se Břetislav Tureček hlásil z Jeruzaléma jako
zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Zpravodajskou
misi uzavřel v červnu, kdy ho vystřídal Štěpán Macháček. Ještě
předtím vyšla kniha Labyrintem Íránu, v níž Tureček nabídl
svůj pohled na jednu z nejzajímavějších a nejsledovanějších
zemí současného světa.
Výbušným a novinářsky mimořádně atraktivním regionem Blízkého
východu se Břetislav Tureček zabývá od roku 1993. Kromě stovek
článků a reportáží vydal zatím tři knižní publikace. Po knize
Světla a stíny islámu (2007), přinášející postřehy z cest do
řady blízkovýchodních zemí, a publikaci Nesvatá válka o Svatou
zemi (2011), ve které se zaměřil na neutuchající
izraelsko-arabský konflikt, se autor vydal na „cestu do nitra
jaderné říše“, jak stojí v podtitulu jeho nejnovější práce
Labyrintem Íránu (Knižní klub).
Zúročil v ní více než patnáctileté poznávání této země. „V
knize Labyrintem Íránu se ve větší míře věnuji politice.
Pokouším se poodhalit komplikovaný svět duchovenstva a
neuvěřitelně složitou mocenskou strukturu státu,“ píše autor v
úvodu. Všechna tato „těžká“ témata mají ale podle něj naštěstí
i lidský rozměr. „V knize tak promlouvají konkrétní zastánci i
odpůrci íránské politiky, její strůjci i její oběti.“
Důkladně zdrojovaná a nápaditě prokomponovaná reportážní kniha
se opírá také o řadu unikátních svědectví lidí žijících v
České republice – Íránců, kteří uprchli před šáhovým či
později islamistickým režimem, nebo třeba českých přátel
kurdského vůdce Abdula Rahmana Ghassemloua, který předtím, než
ho v roce 1989 zavraždila ve Vídni íránská tajná služba,
prožil léta v Československu a působil jako docent na VŠE. O
své zkušenosti se s autorem podělili světoví odborníci, kteří
sledují vývoj v současném Íránu, ale také čeští politici
včetně dnešního prezidenta, diplomaté a obchodníci. „Írán je
prostě téma pro jeden velký politický thriller, kde autor
vůbec nepotřebuje smyšlené příběhy, protože tep mohou
nebezpečně zrychlovat i ty skutečné,“ poznamenává Tureček,
který tuší, že těmi, komu kniha neudělá radost, budou íránští
diplomaté v Praze. „Protože nepopisuji jejich zemi jenom z
pohledu, jaký by si přáli.“
V Labyrintu Íránu nepromlouvá jen pečlivý analytik, ale také
nadšený cestovatel – což dokládají i zdařilé fotografie, které
reportér pro knihu pořídil. Stereotyp o zemi, kde běžný
turista nemá co pohledávat, pak vyvrací starší Češka, kterou
autor cituje: „Vnímáme Írán stejně zkresleně, jako Zápaďáci
dříve koukali skrz prsty na státy východního bloku. Přitom je
to neuvěřitelně pestrá a moderní země, a nezažila jsem jediný
náznak nepřátelství místních lidí vůči cizincům.“
Blízkému východu se Břetislav Tureček hodlá věnovat i poté, co
se jeho působení v Českém rozhlase uzavřelo. Kromě
publicistické činnosti bude o tomto regionu přednášet na
vysoké škole.
René Kočík
|
