|
|
U Hynků aneb Svět v malé hospodě
Do legendární, dnes již neexistující pivnice přenese
posluchače pomocí mikrofonu Miloše Doležala a s průvodním
komentářem autora článku silvestrovský program Vltavy (od
10.00). Věhlasná pivnice v jedné z přízemních prostor domu ve
Štupartské ulici na Starém Městě pražském s pozoruhodnou
symbiózou umělců a neopakovatelnou atmosférou, kterou by si
lecjaká hospoda či „literární kavárna“ mohla dnes jen přát,
měla obyčejný název – U Hynků (podle jména majitele celého
objektu). V letech 1991 až 1995 se o její provoz výhradně
staral nájemce, hostinský Jiří Rejthar.
Záhy po otevření se v pivnici prakticky o jedné místnosti
začala scházet (především zásluhou Jiřího Rejthara, známého
svojí dobrosrdečností i shovívavostí při momentálním
nedostatku financí na pokrytí útraty) bohémská společnost
rozličných umělců. Denními hosty tu byli malíři Zdeněk Holub,
Mirek Sadovský, Zdeněk Bouše, Karel Chaba, básník Petr Kabeš,
filozof Ivan Dubský, architekt Vladimír Labský anebo
harmonikář Pepča Čečil. Do pivnice přicházeli písničkáři
Vlasta Třešnák, Vladimír Merta a příležitostně Karel Kryl.
Nechyběli rockeři Michal Pavlíček, David Koller, z Karlína
dojížděli romští hudebníci z velké rodiny Kormanů. Vždyť pod
Rejtharovou patronací se tu konaly četné oslavy i obyčejné
bujaré večírky, proflámované do pozdních odpoledních hodin
následujícího dne. O zavírací době nebyla nikdy řeč.
Někdy v létě roku 1992, kdy Krušovickou pivnici (zvanou též
Brčálka či Zelená laboratoř) v Široké ulici získal nový
nájemce a začal ji přeměňovat v restauraci pro movité cizince,
se z ní do pivnice U Hynků přestěhovala také nedělní
společnost spisovatele Bohumila Hrabala. Postupem času se tu
scházela také každé úterý. A za Hrabalem přicházeli k Hynkům i
další, namátkou jmenujme historika umění Františka Dvořáka či
malíře Josef Jíru. Své malé pivo v této společnosti občas pila
zpěvačka Hana Hegerová. Ze Švýcar přijížděla Hrabalova
překladatelka Susanne Rothová, z Paříže režisérka Viera
Caisová (v roce 1993 natáčela v Praze film Příliš hlučná
samota), z USA Jaroslav Kyncl, který na oslavu Hrabalových
devětasedmdesátých narozenin nechal dopravit k Hynkům kýtu z
mladého bizona. Z Paříže přijíždějící básnířku Vladimíru
Čerepkovou střídala básnířka Viola Fischerová, za Hrabalem se
zastavil Arnošt Lustig a mnozí jiní.
V jednom ze svých textů z té doby Bohumil Hrabal píše: „Je
čtvrtek, včera jsem seděl U Hynků, byla tady strašlivá zima,
protože bourali zeď a táhlo dveřmi a studenou maltou, jak
říkám, je to tady jak na Špilberku, seděl jsem tady v té
morně, a tak jsem listoval v knize, kterou mi daroval pan
emeritní ředitel divadla Na Zábradlí Vodička, kniha fotografií
Jana Lukase, který fotografií doplňoval texty Franze Kafky,
román se jmenuje Amerika, tak dvě hodiny jsem seděl v té
studené komoře a pil jedno malé pivo za druhým, taková zima mi
byla naposledy, když jsem bydlel na Hrázi Věčnosti...“
Avšak všeho do času. Majitel domu se v roce 1995 rozhodl pro
jinou vizi podnikání. Část budovy se proměnila v hotel pro
zahraniční klientelu. Ze slavné pivnice U Hynků se rázem stala
banální hotelová restaurace, genius loci se rozplynul jako
pára nad hrncem. Společenství bohémů se nenávratně rozprchlo
do rozličných stran a Bohumil Hrabal s přáteli zakotvil
definitivně v pivnici U Zlatého tygra.
V nikoliv sentimentálně vzpomínkovém pořadu bude třeskuté
historky vyprávět Jiří Rejthar, Jiří Korman, Pepíček Čečil,
vzpomínku přiloží Hana Hegerová a Vlasta
Třešňák.
Tomáš Mazal, publicista
Foto Tomáš Mazal |
