Dvojčíslo 52-1 / 2013-2014.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s herečkou.
Danielou Kolářovou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

Už to stačí jenom natočit!

Zbývá několik dní a éterem se začne valit proud pořadů s číslovkou 2014 v letopočtu. Na prahu nového roku jsme se proto rozhlasových tvůrců zeptali: Na který z pořadů nebo projektů, jež budete v novém roce realizovat, se nejvíce těšíte?
Tady jsou jejich odpovědi.

Co slibuje rozhlasový rok 2014? Připomínku sta let první světové války i Bohumila Hrabala, návštěvu v Muzeu opuštěných tajemství Oksany Zabužko, dvořákovský písňový maraton, "rozpomínky" Milana Uhdeho, výpravu na Vysočinu Ivana Martina Jirouse i skvělé texty Andrzeje Stasiuka.          Co slibuje rozhlasový rok 2014? Připomínku sta let první světové války i Bohumila Hrabala, návštěvu v Muzeu opuštěných tajemství Oksany Zabužko, dvořákovský písňový maraton, "rozpomínky" Milana Uhdeho, výpravu na Vysočinu Ivana Martina Jirouse i skvělé texty Andrzeje Stasiuka.

Co slibuje rozhlasový rok 2014? Připomínku sta let první světové války i Bohumila Hrabala, návštěvu v Muzeu opuštěných tajemství Oksany Zabužko, dvořákovský písňový maraton, "rozpomínky" Milana Uhdeho, výpravu na Vysočinu Ivana Martina Jirouse i skvělé texty Andrzeje Stasiuka.     Co slibuje rozhlasový rok 2014? Připomínku sta let první světové války i Bohumila Hrabala, návštěvu v Muzeu opuštěných tajemství Oksany Zabužko, dvořákovský písňový maraton, "rozpomínky" Milana Uhdeho, výpravu na Vysočinu Ivana Martina Jirouse i skvělé texty Andrzeje Stasiuka.     Co slibuje rozhlasový rok 2014? Připomínku sta let první světové války i Bohumila Hrabala, návštěvu v Muzeu opuštěných tajemství Oksany Zabužko, dvořákovský písňový maraton, "rozpomínky" Milana Uhdeho, výpravu na Vysočinu Ivana Martina Jirouse i skvělé texty Andrzeje Stasiuka.

Co slibuje rozhlasový rok 2014? Připomínku sta let první světové války i Bohumila Hrabala, návštěvu v Muzeu opuštěných tajemství Oksany Zabužko, dvořákovský písňový maraton, "rozpomínky" Milana Uhdeho, výpravu na Vysočinu Ivana Martina Jirouse i skvělé texty Andrzeje Stasiuka.          Co slibuje rozhlasový rok 2014? Připomínku sta let první světové války i Bohumila Hrabala, návštěvu v Muzeu opuštěných tajemství Oksany Zabužko, dvořákovský písňový maraton, "rozpomínky" Milana Uhdeho, výpravu na Vysočinu Ivana Martina Jirouse i skvělé texty Andrzeje Stasiuka.

Alena Blažejovská, slovesná dramaturgyně
Tentokrát se těším na spolupráci se studenty brněnské polonistiky a jejich pedagožkou Renatou Putzlacher-Buchtovou. Pro Polský rok na Vltavě navrhli pořady do různých dramaturgických řad a postupně je začínáme připravovat. Mezi prvními zazní od 10. února v cyklu Stránky na dobrou noc sedmidílná četba z knihy Renaty Putzlacher V kavárně Avion, která není.

Michal Bureš, režisér a předseda Sdružení pro rozhlasovou tvorbu
Bude to rok nového poznávání! Od února režíruju v opavském divadle Shakespearova Krále Leara, rozsáhlejší tvar jsem scénicky prozatím neinscenoval. Čeká mě několik pořadů Polského roku, nejvíc se těším na Páteční večer věnovaný polské emigraci v průběhu staletí. Chystám několik adaptací současných i klasických děl francouzské literatury pro audioknihy. V teoretické oblasti se podílím na přípravách semináře věnovaného hudbě ve vysílání evropských rozhlasů, který proběhne 10. a 11. dubna v Praze. S kolegy ze Sdružení pro rozhlasovou tvorbu rovněž vyrazíme do krajů, kde uspořádáme poslechová diskusní setkání i soutěž publicistiky a dokumentu Report 2014.

Bronislava Janečková, dramaturgyně
Když jsem si v jednom zápise z porady přečetla, že jsem „odpovědná za první světovou válku“, lekla jsem se, zda tuhle odpovědnost vůbec unesu – a co na tohle smělé konstatování řeknou historikové. Nicméně přeloženo do normální řeči to znamená, že v roce stého výročí začátku první světové války budu společně s týmem autorů zpracovávat v sérii dokumentů především tato historická témata. Tvrdit, že se těším na válku, by bylo stejně nešťastné jako ten zápis z porady, tak jen mohu prozradit, že mne čeká nesmírně zajímavý ponor do toho velkolepě tragického dění v politickém kontextu „malého českého národa“. Naštěstí nebudu příští rok jen „válčit“, ale spolupracovat i na jiných tématech, například se skvělým autorem cyklu Stopy, fakta, tajemství... Stanislavem Motlem. A to je opravdu radost.

Václav Žmolík, moderátor a publicista
Těším se hned na několik hezkých úkolů na Dvojce. Jednak budu dál od pondělí do čtvrtka moderovat Odpoledne s Dvojkou, což je spousta zajímavých informací a řada setkání s nevšedními hosty, ale také s posluchači. Součástí mého programu bude nadále i pořad, který chystám už dvanáct let, tedy vlastivědné reportáže Po Česku. Navíc mi přibyly i Výlety, na které budu pravidelně vyrážet vždy v sobotu. Čeká mě tedy to, co mám rád: živé vysílání, potkávání se s inspirujícími lidmi a cestování.

Miloš Doležal, redaktor ČRo Vltava
Rozhodně se těším na některé pořady k Polskému roku. Hned v únoru to bude hodinový portrét krakovského básníka, esejisty a bývalého ředitele kulturního programu polské TVP Krzysztofa Koehlera. Na březen připravuji s Jaroslavem Šubrtem Páteční večer – přineseme v něm příběh pozoruhodné postavy polské literatury, básníka krátkého, dramatického života Jerzyho Lieberta (1904–1931). Součástí pořadu jsou rozhovory se znalci Liebertovy tvorby – mimo jiné se nám také podařilo natočit rozhovor s bývalým polským premiérem Tadeuszem Mazowieckým jen několik týdnů před jeho smrtí. S Tomášem Mazalem pak chystáme Páteční večer k Hrabalově březnové stovce a rád bych dokončil některé roztočené dokumenty – třeba ten o Ivanu Magoru Jirousovi a Vysočině.

Hana Hložková, dramaturgyně
Na příští rok opět připravuji původní rozhlasové hry do cyklu Hry a dokumenty nové generace. V rámci vltavské Čajovny tak proběhne několik debutů, týkajících se absolventů uměleckých škol. Do kontrastu k nim natočíme v režii Hany Mikoláškové zvukově experimentální text Marka Horoščáka. Přestože se na tuto rozhlasovou lahůdku s podivným názvem Krysička, šváb, moucha a jezeveček těším nejen kvůli spolupráci s mimořádnými tvůrci, nemůžu opomenout fakt, že v příštím roce bychom s kolegy z Tvůrčí skupiny Brno měli náležitě oslavit pátý ročník Audiokabinetu, který pořádáme v červenci při Měsíci autorského čtení.

Alena Zemančíková, redaktorka
Nevím, jestli pro práci, kterou nosím v hlavě, můžu použít slovo „těšit se“, protože je to komplikované téma, zpracované způsobem, který není jen tak převoditelný do rozhlasu. Mám na mysli román ukrajinské spisovatelky Oksany Zabužko Muzeum opuštěných tajemství, který připravujeme s jeho překladatelkou Ritou Kindlerovou jako četbu na pokračování. Autorka za román dostala několik zahraničních cen, byl přeložen do řady jazyků, v němčině se dočkal dvou vydání. Jedná se v něm o ukrajinskou historii ve 20. století, kterou autorka prostřednictvím svých vypravěčů ohledává uprostřed událostí současné Ukrajiny, rozpolcené mezi touhou po Západě, autoritativní jistotou Ruska a vlastní složitou a mnohonásobnou identitou. Současné dění na Ukrajině nepřináší na otázky, které klade Oksana Zabužko, odpověď, ale potvrzuje jejich platnost. A připomíná nám naše vlastní nezodpovězené otázky.

Olga Jeřábková, vedoucí Tvůrčí skupiny Brno
Spisovatel, dramatik a bývalý politik Milan Uhde mi v minulých letech několikrát na moji otázku, kdy napíše paměti, odpověděl: „Ještě nenastal ten správný čas.“ Nyní tedy nastal, paměti jsou sepsány a vydány na více než šesti stech stranách a já se těším, že příští rok ty nejzajímavější části nabídnu posluchačům Dvojky. Vzpomínky Milana Uhdeho – to je především obdivuhodný životní příběh, vypovídající mnohé o naší společnosti v druhé polovině dramatického 20. století.

Dan Moravec, dramaturg
Těším se na nový seriál, který by měl český jazyk představit trochu jinak. Po kom se jmenují a Co je to, když se řekne – to jsou dva cykly na Dvojce. Autorka Jitka Škápíková hledá původ množství názvů, slov, hesel a rčení – například silueta, nikotin, žiletka nebo jádro pudla, dračí setba a podobně. Těším se na dramaturgii dalších dokumentů se zaměřením na sociální témata a složitost současnosti. A v neposlední řadě na moderování nedělního Nočního mikrofóra, kde můžeme hned po odvysílání dokumentu spolu s posluchači rozebírat právě slyšené.

Vladimíra Lukařová, dramaturgyně
Pro Páteční večer s datem 24. ledna připravuji již devátý díl cyklu Synagogy Čech, Moravy a Slezska. S architektem Jaroslavem Klenovským tentokrát navštívíme synagogy, židovské čtvrti a hřbitovy ve Slavkově u Brna, Uherském Hradišti a Holešově. Znít bude hudba brněnských židovských skladatelů a dobové texty. Připomeneme i pogrom v Holešově, k němuž došlo v prosinci 1918. Kromě občanů Holešova a okolí se na něm podíleli členové nově vzniklé Československé armády. Na 8. březen je pak plánován přímý přenos koncertu ze Španělské synagogy k sedmdesátému výročí vyhlazení českého rodinného tábora v Osvětimi.

Vladimíra Bezdíčková, slovesná dramaturgyně
Těším se na více pořadů, jedním z nich je seriál chystaný na léto. Jde o výběr z knihy švédského spisovatele Petera Englunda Krása a smutek bojů. V devíti částech budeme mapovat osudy různých lidí, pro něž je ovšem společné, že žijí v době první světové války. Autor v úvodu prohlašuje: „Nepíšu o tom, co byla světová válka, tedy o jejích příčinách, průběhu, zakončení a jejích důsledcích, ale o tom, jaká byla. Nesnažil jsem se zrekonstruovat průběh války, nýbrž její emocionální svět.“ Kniha celá do češtiny přeložena nebyla, takže je to příležitost k poslechu i v tomto ohledu.

Jana Vašatová, redaktorka ČRo Vltava
Těším se na cykly, chystané v rámci Roku české hudby, který tradičně připadá na letopočty končící čtyřkou, magickým číslem v životních datech celé řady českých skladatelů. Bedřicha Smetanu jako skladatele, klavíristu, dirigenta, organizátora, ale i jako člověka připomene ředitelka Smetanova muzea Olga Mojžíšová. Nový pohled na Zdeňka Fibicha otevře Marek Štilec, který se momentálně Fibichem zabývá nejen v odborném tisku a na nově vytvořených webových stránkách skladatele, ale zároveň jako dirigent při pořizování kompletní nahrávky Fibichova orchestrálního díla s Českým národním symfonickým orchestrem. Své nové objevy stran vztahu Antonína Dvořáka a Josefa Hlávky pro rozhlasové posluchače přiblíží americký muzikolog žijící v Praze David Beveridge.

Radim Nejedlý, režisér
Osobně se těším na natáčení rozhlasové hry Andrzeje Stasiuka Noc, ale také na rozhlasové dokumenty, jejichž natáčení pro mne ani po letech nepřestává být velkým dobrodružstvím.

Hana Soukupová, vedoucí Tvůrčí skupiny České Budějovice
V příštím roce bych ráda dokončila a rozšířila seriál o záhadných slovech v lidových písních, který jsem začala na sklonku letošního roku vysílat v jihočeském magazínu Vltavín. Už batolata se učí, že se seče otava, řehtá vraný kůň a panský pacholek je žádán o pistolku. Wow! Kdybychom dětem zazpívali čínsky, vyšlo by to nastejno. Důkladnějším výslechem zjistíte, že dnešní školáci těmto výrazům vůbec nerozumí. Etnoložka Irena Novotná proto vybrala písničky se „záhadnými“ slovy a děti budou hádat, o čem vlastně notoricky známé sloky pojednávají. A přitvrdíme: zkusíme kalamajku nebo kvíčadličku na pasece, což možná uvede do rozpaků i leckterého dospělého, o vohledávání slepic ani nemluvě! Kdo neuhodne, může si s námi zazpívat.

Jitka Novotná, publicistka
Stále se tomu zdráhám uvěřit, nicméně zdá se, že má dávná touha nabývá reálných parametrů: od roku 2014 vstupuji do vysílání Dvojky, a sice v pořadu Stříbrný vítr. Jaromír Ostrý si samozřejmě bude nadále povídat se ženami, které mají duši, a já ho ob týden vystřídám v rozhovorech s oduševnělými pány. Sepsala jsem si dlouhý seznam báječných osobností – držte mi palce, aby má pozvání byla vyslyšena! Zůstávám věrná i Vltavě, zejména v přímých přenosech z koncertů Symonického orchestru Českého rozhlasu. Neméně ráda!

Zuzana Vojtíšková, dramaturgyně
Značnou část mé práce tvoří příprava pohádek pro děti na dobrou noc. Rozhlasová řada skřítka Hajaji nebyla přerušena od svého vzniku v roce 1961 a já jsem ráda, že je stále mnoho dobrých autorů, kteří mají neotřelé nápady a chuť psát pro děti. Spolupráce s nimi mě těší a vidím v ní velký smysl. Doufám proto, že zajímavým počinem v roce 2014 bude také dramatizovaná hra pro děti nazvaná Malá princezna, na níž pracujeme spolu s režisérem Ivanem Chrzem. Autor Ján Uličianský se hrdě hlásí k inspiraci Malým princem a jeho příběh získal titul Nejkrásnější slovenská kniha roku 2009.

Bohuslav Vítek, spolupracovník ČRo Vltava
Protože patřím k patriotům české hudební tvorby, mám velkou radost z úkolu představit v Roce české hudby v rámci pořadu CD Laser všechny opery zakladatelů české národní hudby Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Podobné dva cykly jsem měl už v minulosti možnost připravit (Vivat Verdi, Wagnerovský monument). Každý večer bude vždy věnován dvěma operám. V posledních desetiletích se v našich operních domech zájem o české opery výrazně snížil. Tím zajímavější budou jistě návraty k starším nahrávkám, jež vznikly v dobách zlaté éry české operní interpretace.

Pavel Krejčí, režisér
Pokud „Nejvyšší“ dovolí a všechno – programově i produkčně – klapne, tak se v novém roce nejvíce těším na natáčení rozhlasové hry Jana Dvořáka Tam za stěnou je jiný svět. S napětím očekávám text nové hry českého spisovatele žijícího ve Švýcarsku Petra Chudožilova Goldbergovy variace. A těším se také na četby na pokračování (Agáta Tuszyńska: Singer nebo Václav Stárek: Bývala krásná česká ves na Volyni) či na dosud nepublikovanou povídku Josefa Škvoreckého Kouzelná hora a děvče jako vrbový proutek.

Tomáš Sedláček, slovesný dramaturg
Těším se na dva projekty spojené s Polským rokem na Vltavě: pětidílná četba z knihy Jerzyho Kosińského Byl jsem při tom připomene tohoto kultovního autora, amerického spisovatele polského původu (v USA od roku 1957), příběhem prostoduchého Zahradníka, jenž se stane hvězdou jen proto, že neumí uvažovat o vlastních zájmech. Další četba, tentokrát z knihy Janusze Głowackého Good night, Džerzy, zase vylíčí mechanismy, jimiž se Kosiński prosadil v globálním obchodu s kulturou. A do třetice všeho dobrého – po několika letech se dočká „realizace“ text rozhlasové hry Stefana Weigela Moment, to vás bude zajímat. Je to půvabný komorní dialog mezi zákazníkem a poskytovatelem telekomunikačních služeb.

Eva Nachmilnerová, slovesná dramaturgyně
V koprodukčním projektu se Středoněmeckým rozhlasem se spolu se spisovateli Jaroslavem Rudišem a Martinem Beckerem vydáme na Jesenicko pátrat po stopách meziválečného herce Rudolfa Rittnera. David Vaughan ve svém novém dokumentu bude zkoumat téma psycholingvistiky a to, jak jazyk ovlivňuje způsob myšlení. Dánská česky hovořící autorka Brit Jensen natáčí dokument v malé vesnici na Vysočině, kam se s rodinou nedávno přistěhovala – pohled na realitu zdejšího života očima cizince by nás mohl inspirovat a poučit. Těším se na spolupráci s kreativními autory, jejichž odvážné a skvěle zvukově zpracované dokumenty, které pravdivě zobrazují realitu, obsahují silný příběh a vedou k zamyšlení.

Renáta Spisarová, redaktorka ČRo Ostrava
V roce 2014 se velmi těším na mimořádný společný projekt Českého rozhlasu a Národního divadla moravskoslezského, kdy 1. května nabídneme posluchačům Vltavy v přímých vstupech šestihodinový Dvořákovský písňový maraton. Koná se u příležitosti Roku české hudby a za jeho dramaturgií stojí historik Martin Jemelka. K Dvořákovu odkazu se přihlásíme v den skladatelova úmrtí. Během maratonu zazní ve čtyřech hodinových blocích Dvořákovo kompletní jednohlasé písňové dílo s doprovodem klavíru. Projekt bude realizován v budově Divadla Antonína Dvořáka, na jediné světové operní scéně nesoucí Dvořákovo jméno, a to za účasti předních česko-slovenských pěvců a klavíristů.

Eva Lenartová, vedoucí Tvůrčí skupiny Ostrava
Na co se těším? Zejména na všechny rozhlasové hry, velké, malé i minutové, které budeme natáčet ve studiích Českého rozhlasu Ostrava. A nejenom já, ten malý akustický zázrak, kdy si s pomocí „pouhého“ zvuku hrajeme na Stvořitele, milují taky zvukaři a především herci. Nepřestanu se divit tomu, jak trpělivě sedí ve studiové čekárně, aby pak mohli i několik hodin opakovat svůj dvouvětý výstup. A baví je to! To vážně znamená, že to musí bavit nás všechny a že musíme udělat všechno pro to, aby se následně bavili i posluchači!

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor ČRo
Těším se, že se i v novém roce budu setkávat s posluchači nedělního pořadu Dvojky Dobré ráno, Česko. Tři ranní hodiny jsou pro mě milou a vítanou příležitostí vyprávět o světě kolem nás, jak ho vidím, a o tom, co mě zaujalo. Nabízím také méně známé ukázky z archivu a připomínám texty, na které ve spěchu všedního dne zapomínáme nebo nemáme čas. Ohlas posluchačů, kteří si ranní rozhlasovou neděli vychutnávají s rádiem na polštáři, je milý a povzbuzující. Novinkou v programu Českého rozhlasu Plus jsou pak půlhodinové rozhovory s vědci v pořadu Studio Leonardo. Popularizace vědy a umění nebo snaha položit správnou otázku a pomáhat s vysvětlením některých vědeckých složitostí podporuje aktivitu mozkových buněk moderátora i posluchačů.

Tomáš Soldán, režisér
Jitří mě přemýšlení nad rozhlasovými hrami, které v roce 2014 vzniknou v olomouckém studiu. Jedna z nich – ta pro Polský rok na Vltavě – se již překládá. Představíme tak českým posluchačům současného mladého dramatika Mateusze Pakułu, jehož hra Miki Mister DJ poměrně jednoduše, ale přesně pojmenovává příběh polského dospívání, které dospíváním vlastně není. Česká paralela k tomuto tématu se jistě nabídne sama. Těším se také na další spolupráci se zpěvačkou Monikou Načevou, protože nám to letos docela pěkně znělo. Takže se těším i na pořady pro Svět poezie, pro Souzvuk, zkrátka na drobné nevšední tvary.

Tomáš Černý, redaktor a moderátor
Slýchám v duchu například přímý přenos Víkendové přílohy stanice Vltava z dubnového zahájení sezony pražské paroplavby. Vídám před sebou scenerii vodních kanálů a torz betonových bunkrů u severofrancouzského přístavu Dunkerque, kde s historikem Eduardem Stehlíkem natáčíme reportáž jdoucí po stopách první československé obrněné brigády. Když ve své fantazii naladím září, slyším „dny brněnského rozhlasu“ na Vltavě, neboť brněnský rozhlas oslaví své devadesátiny. A koncem října se těším na „magnetofonový víkend“, kdy budeme přímo vysílat třeba i ze Sonetu Duo. Řečeno s režisérem Horčičkou: „Už to slyším, už to stačí jenom natočit!“

Připravil René Kočík



  Příběh opravdové krabice
  Zpěvník Jana Buriana
 
  
Jak žít se svými traumaty
  Dívejte se
 
  Vídeň přímo výstavní
  Navštivte