|
|
Kde se stýká nebe se zemí
„Žlutavý kostel vlá na hoře zelené, to je korouhev této
krajiny tiché a svěcené, to je Svatý Kopeček u Olomouce, místo
pro poutníky a výletníky...“ Snad každý zná úvodní verše
básnické skladby Jiřího Wolkera opěvující místo, kde se stýká
nebe se zemí, místo, kterým za několik staletí prošly
desetitisíce poutníků. Tamní poutní chrám Navštívení Panny
Marie jako by láskyplně hlídal město Olomouc a celou hanáckou
rovinu. Na procházku po Svatém Kopečku a jeho nejbližším okolí
pozve 10 ledna ve 20.00 Páteční večer na Vltavě.
Putování začne v Samotiškách. Ty jsou spjaty s osobností
překladatele Otto Františka Bablera, který tu strávil značnou
část života. Dnes v jeho domě žije syn Otto. Bablerovu
osobnost připomene ukázka z jeho překladu Dantovy Božské
komedie. Poté se vrátíme do nedávno obnovené poutní aleje
vedoucí na Svatý Kopeček. Tady mělo v září 2001 – den po
teroristickém útoku na Spojené státy – světovou premiéru
velikonoční oratorium skladatele Pavla Helebranda Evangelium
podle houslí. Kromě Hradišťanu s Jiřím Pavlicou, kterému byl
svěřena role Ježíše Krista, v něm účinkovalo více než sto
herců a zpěváků.
Na konci poutní aleje se octneme před majestátní bazilikou
Navštívení Panny Marie. Za vznikem chrámu stál sen obchodníka
s vínem Jana Andrýska, kterému se v době pobělohorské zjevila
na kopci zvaném Svatá hora Panna Maria. Pod vlivem tohoto
hlubokého duchovního zážitku dal v letech 1629 až 1633
společně s premonstráty z olomouckého kláštera na jejím
vrcholu postavit kapli. Kaple byla posléze rozbořena švédskými
vojsky a opět obnovena. V letech 1669 až 1679 byl na Svatém
Kopečku podle projektu barokního architekta Giovanniho Pietra
Tencally postaven poutní chrám Navštívení Panny Marie. Po
zhruba čtyřiceti letech byl doplněn o dvě boční křídla a ambit
s kaplí Panny Marie podle návrhu Domenica Martinelliho.
Novodobé dějiny místa vyvrcholily 21. května 1995 návštěvou
papeže Jana Pavla II., chrám byl tehdy povýšen na baziliku
minor.
Svatý Kopeček ale není jen poutní chrám, je to také místo, kde
žili prarodiče Jiřího Wolkera manželé Skládalovi, za nimiž
básník až do svých dvaceti let dojížděl na prázdniny. A které
oslavil už zmíněnou básní Svatý Kopeček ve stylu
apollinairovského pásma, otištěnou roku 1921 ve sbírce Host do
domu. Uslyšíme ji v podání devadesátiletého hereckého barda
Františka Řeháka. A navštívíme i Wolkerův kříž a dům
básníkových prarodičů s pamětní deskou a básníkovou bustou.
Jaký by to ale byl výlet na Svatý Kopeček, kdybychom
nenavštívili krámky přilepené ke zdím kostela, které se kdysi
nazývaly štonty. V jednom z nich se v lednu roku 1896 narodil
malíř a grafik Karel Svolinský. Ostatně výtvarníků spjatých se
Svatým Kopečkem je celá řada. Patří mezi ně i další místní
rodák Stanislav Menšík nebo Bohumír Dvorský, který se tam
přistěhoval ve třicátých letech minulého století.
Rozhlasové putování po Svatém Kopečku doprovodí prozaické črty
Františka Telíška z jeho knihy Svatokopecké příběhy v podání
Igora Bareše.
Jan Sulovský, dramaturg
|
