|
|
 Miloš
Čermák, publicista
Půvab
přidané hodnoty
Kdo jsou nejmocnější lidé v médiích? V těch českých
miliardáři. Když se podíváme na žebříček zveřejněný v časopise
Forbes, najdeme v první desítce sedm, možná osm lidí, jejichž
majetek se odhaduje v řádu miliard korun. Je to velká změna
proti předešlým letům, kdy byl mnohem větší podíl manažerů.
Tedy těch, kdo média řídí, ale nevlastní. Ti se nyní propadli
na nižší příčky, případně z žebříčku zmizeli úplně. Platí to
nejen pro česká média, v celém světě probíhá mezi vlastníky
novin velká hra na „škatulata“. Nejznámějším příkladem jsou
loňské akvizice významných amerických deníků Washington Post
či Boston Globe. Ale to jsou jen ty nejprofláknutější případy,
po světě jich bylo mnohem víc.
Co to pro média znamená a znamenat bude, se analytici a
komentátoři zatím jen dohadují. Podle jedněch je angažmá
bohatých lidí ve vlastnických strukturách jediným způsobem,
jak do byznysu v problémech „nalít“ nějaký kapitál. Jiní
naopak vyhrožují ztrátou nezávislosti. Podle nich hrozí úpadek
žurnalistiky jako oboru.
Ale je to opravdu tak? Současné změny v médiích mají ještě
další, byť ne tak viditelné vítěze. Dokonce chybí i v
žebříčcích. A těmi jsou jednotliví novináři. Díky webu a
Facebooku se reportéři a sloupkaři stali svého druhu
celebritami. Nikdy v minulosti neměli takový vliv. Ze
zaměnitelných, byť často důležitých „součástek“ ve velkých
redakcích a vydavatelských domech se proměnili v atraktivní
„mediální brandy“. Viz zmíněný Washington Post. Patří k
nejvýznamnějším v Americe, zakladatel internetového obchodu
Jeff Bezos za něj v létě zaplatil dvě stě padesát milionů
dolarů. Když koncem prosince oznámil devětadvacetiletý
reportér Ezra Klein, že z listu pravděpodobně odejde, mnozí
kroutili hlavami. Není na politického žurnalistu příliš mladý,
aby opouštěl místo v asi nejvlivnějším politickém titulu na
světě? Jenže Klein není jen tak někdo: na webu novin píše
nejčtenější blog (nazvaný WWonkblog), byl na seznamu padesáti
nejvlivnějších lidí ve Washingtonu, sestaveném časopisem GQ, a
za posledních několik let vyhrál celou řadu prestižních
novinářských cen. Je zkrátka žurnalistou, po kterém s chutí
drapne každá redakce. Která to bude? A to je to hlavní
překvapení. Ezra Klein startuje svůj vlastní mediální byznys.
Údajně už pro něj má investory. Celkově jde o desítky milionů
dolarů. A to už není číslo tak vzdálené tomu, za kolik koupil
Bezos celé (!) Washington Post.
Zajímavé je, že Klein není zdaleka sám. Loni oznámil někdejší
bloger a investigativní novinář Glenn Greenwald (v britském
Guardianu jako jeden z prvních referoval o aféře kolem NSA a
jejího bývalého zaměstnance Snowdena), že s několika kolegy
zakládají vlastní publikaci. I oni získali peníze – dvě stě
padesát milionů dolarů – od investora, konkrétně od Pierra
Omidyara, zakladatele serveru eBay. Tedy stejnou sumu, kterou
stál Washington Post, deník se stočtyřicetisedmiletou tradicí!
A do třetice, deník Wall Street Journal a jeho web opouští
veterán technologické žurnalistiky Walt Mossberg. Se svou
kolegyní Karou Swisherovou zakládají nový web o technologiích
a peníze mají slíbené jak od individuálních investorů, tak od
televize NBC.
Čím to je, že se novináři, kdysi skromní gážisté, stali skoro
přes noc tak ceněným zbožím? Odpověď je jednoduchá. Při
hledání způsobu, jak zpoplatnit žurnalistický obsah, zjistili
mediální manažeři zajímavou věc. Že totiž obsah zpoplatnit
nejde. A zejména zpravodajství ne. Když padne burza, vybuchne
sopka nebo se objeví lék proti rakovině, nejde v žádném
případě o zprávy, ke kterým byste mohli připevnit cenovky. Co
naopak zpoplatnit můžete, jsou lidé, kteří publiku tyto zprávy
„doručí“. Reportéři, komentátoři, analytici. Prostě ti, kteří
k nim přidají vlastní přidanou hodnotu. Může to být kontext,
analýza, ale i humor, prostě cokoli navíc. Tady hledejme
kořeny záhady, proč některým žurnalistům tak zázračně „stouply
akcie“. Funguje to v USA a Británii, možná se dočkáme i
podobných příkladů třeba z Německa nebo Francie.
Ale co na tak malém trhu, jako je Česko? Brzo se to dozvíme.
Hned dva „uprchlíci před Babišem“, bývalí šéfredaktoři
Lidových novin a MF Dnes, by měli už letos na jaře spustit
vlastní projekty. Nechme se překvapit. |
