|
|
 Jak
těžké je zbavit se podezření
Nařknout někoho ze sexuálního obtěžování, zneužívání nebo
dokonce znásilnění je závažné obvinění. A obtížně se
vyvrací, není-li pravdivé. Důvody takového počínání mohou
být různorodé, často pramení z touhy pomstít se, ublížit,
získat pro sebe nějakou výhodu, ale někdy za incidentem
stojí psychická porucha, zosobněná záměnou představy či
přání za realitu.
Ve filmu Nevinnost (neděle 6. dubna, ČT1, 20.00) obdobnou
situaci prožívá vážený lékař (Ondřej Vetchý), do něhož se
zamilovala nezletilá pacientka – a podle deníku plného
erotických zážitků matka i policie usoudí, že došlo k
přestoupení zákona, navíc když je dívka schopna popsat i
dispozice lékařova domu, jako kdyby v něm již někdy
pobývala.
Scenáristu Petra Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka však
více než osudy lékařovy zajímají stanoviska jeho blízkých,
kteří podléhají pochybám, jimž se hroutí dosavadní jistoty.
Ba ani vyšetřující policista, první manžel hrdinovy ženy,
jenž se obětavě stará o mentálně postiženého syna, si není
jist, zda se obviněný skutečně dopustil prohřešku, který je
mu přisuzován. Ale profesním povinnostem dostát musí...
Autoři záměrně těkají po množství motivů, aniž by jim
vtiskli pevnější řád. To se týká jak některých postav
(hlavně stařičkého hrdinova tchána, jehož hraje Luděk
Munzar), tak samotného syžetového rámce, který se rozpadá do
jakési dvojdomé konstrukce (stejně jako v komedii U mě
dobrý). Po uzavření výchozí zápletky se vynoří další, ještě
osudovější, neboť doktor má svá temná tajemství a rodinný
soulad se ukáže být klamným.
Ukazuje se, že právě ženské postavy, přes vnější zasmušilost
modelované dosti výstředně i navzdory pozdějšímu objasnění
pohnutek, jsou nejzranitelnější, neschopny se vyrovnat se
zklamanými nadějemi, které z různých příčin vykolejily.
Mravnostní skandál, jakkoli posléze zažehnaný, zasel semínko
nedůvěry, což protagonista, který se lehkovážně vrací k
dřívějším vzorcům počínání, zjevně podcenil. Rozuzlení
příběhu se pak odehrává v odlehlé chatě, kde dochází – možná
s nadbytečnou verbální zátěží – ke konečnému zúčtování s
dávnými hříchy.
Nevinnost kolísá mezi psychologickými průhledy a
upozorňováním na relativitu spravedlnosti, na subjektivní
vnímání událostí. Film přitom není výjimečný: známe díla,
která se dotýkala téhož tématu, ať již si počínala rozverně
(česká komedie Panenství a kriminál), nebo naopak vážně –
jak je tomu v dramatu z učitelského prostředí Riziko
povolání, kde exceloval Jacques Brel.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
